Vychází Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 2/2026
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
oddělení analytiky a srovnávacího práva Vám pro zpříjemnění letních dnů přináší druhé letošní číslo Bulletinu. Také tentokrát v něm naleznete anotace zajímavých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie i vybraných evropských vrcholných soudů. Tradičně zařazujeme informace o aktuálních rozhodnutích Evropského soudu pro lidská práva proti České republice, o publikaci dalšího čísla Výběru rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva pro justiční praxi či o novém vydání mezinárodního newsletteru francouzského Kasačního soudu. Věříme, že Vám aktuální číslo nabídne zajímavý přehled nejnovějšího vývoje v evropské judikatuře.
Z nedávné rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva byl zařazen například rozsudek ve věci C. P. proti Španělsku, v němž Soud posuzoval soulad nucené hospitalizace těhotné ženy s právem na respektování soukromého života podle čl. 8 Úmluvy. Zabýval se vztahem mezi právem ženy rozhodovat o okolnostech porodu a pozitivním závazkem státu chránit život a zdraví nenarozeného dítěte. Dospěl přitom k závěru, že zásahem nedošlo k porušení čl. 8 Úmluvy. Pozornost si zaslouží rovněž rozsudek ve věci M. A. proti Francii, týkající se návratu dítěte podle Haagské úmluvy. Soud vytkl francouzským soudům, že dostatečně nezohlednily nejlepší zájem dítěte ani jeho názor, a to především s odkazem na konflikt loajality. Samotná existence konfliktu loajality nemůže postačovat k vyloučení váhy názoru dítěte, pokud soudy nevysvětlí, proč by tento konflikt znemožňoval dítěti vyjádřit autentickou vůli. Uzavřel proto, že vnitrostátní soudy při rozhodování nedostály požadavkům plynoucím z čl. 8 Úmluvy, a shledal jeho porušení.
Judikatura Soudního dvora Evropské unie je v aktuálním čísle zastoupena například rozsudkem ve věci Zmarka, v němž Soudní dvůr dovodil, že vnitrostátní pravidla podmiňující přiznání zákonných úroků z prodlení předchozí výzvou adresovanou spotřebiteli nejsou sama o sobě v rozporu se směrnicí o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách. V rozsudku ve věci Sanofi Pasteur pak upřesnil vztah unijní úpravy odpovědnosti za vadné výrobky k vnitrostátním režimům odpovědnosti a pravidla pro uplatňování nároků na náhradu škody.
Z rozhodovací praxe vnitrostátních soudů nás zaujalo mimo jiné rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudního dvora, který posuzoval význam reakce „To se mi líbí“ pod hanlivým komentářem na sociální síti a uzavřel, že sama o sobě zpravidla neznamená ztotožnění se s jeho obsahem. Pozornost si zaslouží rovněž rozhodnutí francouzského Kasačního soudu, podle něhož si strany po skončení rozhodčího řízení nemohou v řízení před státním soudem zvolit jako rozhodné práv dle nařízení Řím I náboženské či jiné nestátní normativní systémy.
Oddělení analytiky a srovnávacího práva