
Zástupci Nejvyššího soudu se zúčastnili 10. setkání právních komparatistů v Lublani
Ve dnech 11. a 12. září 2025 hostil Nejvyšší soud Slovinska již desáté setkání skupiny právních komparatistů, kterého se tentokrát zúčastnili zástupci nejvyšších soudů Německa, Francie, Nizozemí, Finska, Belgie, Slovinska a České republiky.
Jednání zahájil předseda Nejvyššího soudu Slovinska Miodrag Đorđević, jehož soud se ke skupině pracující pod záštitou Sítě předsedů nejvyšších soudů EU připojil teprve před dvěma lety. Předseda Đorđević na úvod jednání zdůraznil, že v moderních soudních systémech nelze na analytickou a komparativní práci u Nejvyšších soudů nahlížet jako na pouhé intelektuální či akademické cvičení. V prostředí nově se vytvářejících právních institutů a měnící se společenské reality napříč unijními zeměmi je srovnávací metoda stále častějším nástrojem při nalézání nejpřiléhavější interpretace právních norem. Podstatným vedlejším produktem práce skupiny právních komparatistů je zvyšující se povědomí o právních systémech a institutech zapojených zemí, což vede k větší vzájemné důvěře jako základního principu spolupráce v civilních i trestních věcech v Evropské unii.
Nejvyšší soud Slovinska zvolil pro letošní setkání tři témata, přičemž předkládací zprávu ke každému z nich přednesli soudci Nejvyššího soudu Slovinska podle své specializace.
První téma se týkalo významu rodinného a občanského práva při potírání domácího násilí. Skupina diskutovala o opatřeních zavedených v právních předpisech, jako jsou různá předběžná a ochranná opatření, příkazy k opuštění společného obydlí, vykázání či možnosti finanční pomoci či zajištění bydlení pro oběti domácího násilí, a to jak v rovině občanského práva, tak i v rovině trestního práva.
Další téma se týkalo změny právní kvalifikace skutku v průběhu trestního řízení, a to jak ze strany státního zástupce, tak ze strany soudu. Cílem diskuse bylo srovnání formálních kroků, které musí státní zastupitelství učinit, když posoudí předmětný skutek jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval policejní orgán, a to s ohledem na procesní práva obžalovaného. Ke změně právní kvalifikace skutku může přistoupit i soud po podání obžaloby, přičemž vedle pokynů státnímu zastupitelství k případnému došetření musí být chráněna i procesní práva dalších osob, zejména pak obviněného.
V neposlední řadě se komparativní skupina zabývala úpravou publikace a pseudonymizace rozhodnutí soudů, a to jak soudů nejvyšších, tak i soudů nižších stupňů. Z diskuse vyplynulo, že vlády investují nemalé prostředky do projektů otevřených dat tak, aby se účastníci řízení a jejich zástupci mohli dostat k rozhodnutím soudů online.
Komparativní skupina představuje užší sdružení osmi nejvyšších soudů, a to České republiky, Belgie, Finska, Francie, Německa, Nizozemska, Slovinska a Nejvyššího soudu Spojeného království. Jedná se o platformu, kde si její členové vzájemně vyměňují informace z oblasti srovnávacího práva, zahraničních právních úprav, rozdílných přístupů k právním problémům i rozhodovací praxe. Nejvyššímu soudu tak mimo jiné umožňuje získávat cenné podklady pro rešerše, srovnávací analýzy, a tím i podklady pro rozhodovací praxi našich soudců v oblastech, které se týkají zejména evropského a srovnávacího práva.
Letošního setkání se za Nejvyšší soud České republiky zúčastnili ředitel kanceláře předsedy Aleš Pavel, vedoucí oddělení analytiky a srovnávacího práva Anna Čermáková a poradci oddělení analytiky a srovnávacího práva Patrik Provazník a Jana Zápotocká.
Mgr. Aleš Pavel
ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu