Nejvyšší soud částečně vyhověl dovolání státu ve věci náhrady nemajetkové újmy Ing. A. V.
Nejvyšší soud (NS) rozhodl o dovolání žalované České republiky – Ministerstva spravedlnosti ve sporu s Ing. A. V. o náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši přes 40 milionů korun, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 46 C 140/2021.
NS zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2024 v části, v níž bylo rozhodnuto o nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši 51 750 Kč s příslušenstvím, a dále ve výroku o nákladech řízení. V tomto rozsahu byla věc vrácena Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Ve zbývajícím rozsahu NS dovolání odmítl.
Žalobkyně se domáhala náhrady škody a nemajetkové újmy v souvislosti s trestním stíháním vedeným proti její osobě, které skončilo jejím pravomocným zproštěním obžaloby. Vedle náhrady nákladů na obhajobu uplatnila také nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení.
NS v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Tomáše Lichovníka a JUDr. Pavla Simona potvrdil závěr nižších soudů, že více než dvouleté „faktické vyčkávání“ trestního soudu na rozhodnutí Ústavního soudu o zákonnosti důkazů představovalo nesprávný úřední postup. Zdůraznil, že trestní soud je povinen posuzovat předběžné otázky samostatně a nemůže řízení neformálně odkládat s odkazem na procesní ekonomii. Takový postup je v rozporu se zásadou rychlosti trestního řízení a může zakládat odpovědnost státu za průtahy.
NS naopak dal za pravdu dovolatelce v tom, že odvolací soud nesprávně navýšil odškodnění za nepřiměřenou délku řízení s poukazem na zvýšený význam trestní věci pro žalobkyni, přestože žalobkyně již samostatně uplatnila a byla částečně odškodněna za nemajetkovou újmu způsobenou samotným nezákonným trestním stíháním. Takový postup podle ustálené judikatury NS vede k nepřípustné duplicitě v odškodnění téže újmy.
Městský soud v Praze bude v dalším řízení znovu posuzovat nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, přičemž je vázán právním názorem NS, zejména pokud jde o zákaz dvojího zohlednění významu trestního řízení pro poškozenou.
Rozsudek sp. zn. 30 Cdo 1870/2025 je ve dnech od 29. prosince 2025 do 13. ledna 2026 vyhlašován na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu a na úřední desce v budově Nejvyššího soudu. Poté bude svěšen a vzápětí trvale umístěn v pseudonymizované podobě ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webu www.nsoud.cz.
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) neshledal – ani přes předchozí výzvu Ústavního soudu – důvod ke změně své ustálené judikatury a i nadále považuje rozsudky, které ukládají státu povinnost uzavřít s restituenty smlouvu o vydání náhradních pozemků (za pozemky odňaté původním vlastníkům v době nesvobody, které z právních důvodů nelze vydat), za rozhodnutí, jejichž právní mocí se oprávněné osoby přímo stávají vlastníky těchto náhradních pozemků.
Nejvyšší soud (NS) definitivně zamítl nárok podnikatelů na náhradu ušlého zisku způsobeného vládními zákazy maloobchodního prodeje během nouzového stavu v roce 2020. Podle soudu krizový zákon nezakládá automatické právo na kompenzaci ekonomických ztrát plynoucích z plošných protiepidemických opatření.
Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 7. 2022, sp. zn. 6 To 198/2022, byl porušen zákon ve prospěch obviněného K. N. Rozhodnutí bylo vydáno na základě stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ČR. Krajský soud v Ústí nad Labem chyboval, pokud obviněnému za zvlášť závažný zločin znásilnění a zločin omezování osobní svobody uložil podmíněný trest odnětí svobody namísto trestu nepodmíněného, který původně vyměřil Okresní soud v Lounech.