Nejvyšší soud: I pád způsobený náhlou zdravotní indispozicí může být pracovním úrazem
Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že poškození zdraví, které zaměstnanec při práci utrpí nárazem na podlahu nebo jiný předmět, může být pracovním úrazem i tehdy, jestliže pád způsobila ztráta vědomí nebo jiná náhlá zdravotní indispozice. Rozhodující je příčina samotného zranění, nikoli příčina pádu.
Zaměstnankyně pracovala jako operátorka výroby. Při kontrole drobných plastových komponentů na pracovišti omdlela, upadla na betonovou podlahu a ztratila vědomí. Následkem pádu utrpěla závažné poranění hlavy, které si vyžádalo opakované operace a komplikovanou léčbu. Po zaměstnavateli se domáhala náhrady bolestného ve výši 661 013 Kč.
Soudy nižších stupňů žalobu zamítly. Vyšly z toho, že pád způsobila momentální zdravotní indispozice zaměstnankyně, tedy vnitřní příčina, nikoli krátkodobé, náhlé a násilné působení zevních vlivů.
NS jejich rozhodnutí zrušil. Zdůraznil, že nižší soudy nesprávně zaměnily příčinu pádu za úrazový děj, který způsobil konkrétní poškození zdraví. Poranění hlavy nevzniklo samotnou mdlobou, ale až nárazem na betonovou podlahu. Tento náraz představoval krátkodobé, náhlé a násilné působení zevního vlivu, k němuž došlo nezávisle na vůli zaměstnankyně při plnění pracovních úkolů.
Poškození zdraví, které zaměstnanec při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi utrpí nárazem těla na podlahu pracoviště nebo jiný předmět při pádu, je proto pracovním úrazem i tehdy, byl-li pád způsoben ztrátou vědomí nebo jinou náhlou zdravotní indispozicí zaměstnance.
Od těchto případů je třeba odlišit situace, kdy je poškození zdraví pouze projevem vnitřního onemocnění a žádný vnější úrazový děj se na něm nepodílí. Samotná skutečnost, že k infarktu, cévní příhodě nebo jiné zdravotní komplikaci došlo na pracovišti, proto ještě automaticky neznamená, že jde o pracovní úraz.
Rozsudek je významný tím, že poprvé výslovně vyřešil otázku pracovního úrazu při pádu vyvolaném náhlou zdravotní indispozicí. Pro soudní i zaměstnavatelskou praxi jasně oddělil příčinu pádu od příčiny zranění. Zaměstnance nelze zbavit ochrany poskytované zákoníkem práce pouze proto, že jeho pádu předcházela mdloba, jestliže samotné poranění vzniklo až nárazem na podlahu nebo jiný předmět při práci.
Rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1913/2026 je trvale umístěn v pseudonymizované podobě ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webu www.nsoud.cz zde.
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání pěti obviněných v rozsáhlé trestní věci neoprávněného získávání a předávání neveřejných informací obsažených v evidencích policie, celní správy a státního zastupitelství. Zabýval se přitom zejména procesní použitelností zvukových a obrazových záznamů pořízených při sledování interiéru osobního automobilu a rozlišením mezi takovým sledováním a faktickou prohlídkou vozidla.
Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost pro porušení zákona, kterou ministr spravedlnosti podal v neprospěch dvou mužů pravomocně odsouzených za zločin týrání zvířat.
Nejvyšší soud (NS) se zabýval otázkou, zda nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient. Dospěl k závěru, že poskytovatel zdravotní péče neodpovídá automaticky za násilný exces třetí osoby, pokud neměl konkrétní poznatky o hrozícím nebezpečí a nemohl mu reálně zabránit.