Nejvyšší soud: Při určování výše náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění musí soudy zohlednit i úmyslné a zlovolné jednání škůdce
Nejvyšší soud (NS) zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ve věci odškodnění žalobkyně za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem soudní exekutorky. Odvolací soud podle NS pochybil, když odmítl zohlednit okolnosti zvláštního zřetele hodné, zejména úmyslné jednání exekutorky, její vědomé porušení povinností a následné pokusy zakrývat protiprávní postup.
V dubnu 2015 byla žalobkyně spolu se svými dětmi neoprávněně vyklizena z rodinného domu v Praze 4, a to v rámci exekuce vedené proti jiné osobě. Exekuci inicioval tehdejší manžel žalobkyně. Soudní exekutorka jednala v rozporu se zákonem, přestože žalobkyně neměla žádnou vazbu na povinného a v domě bydlela právem. Exekutorka nepostupovala pouze nedbale – soudy označily její jednání jako zlovolné, svévolné a následně doprovázené pokusy manipulovat důkazy.
Nesprávný úřední postup způsobil žalobkyni těžkou psychickou újmu, jejíž dopady potvrdily znalecké posudky. Soudy nižších stupňů již uznaly odpovědnost státu, přiznaly žalobkyni částku přes 650 tisíc korun, avšak odmítly další navýšení odškodnění. Odvolací soud především konstatoval, že motivace, úmysl či následné chování exekutorky nejsou relevantní pro výši náhrady za zdraví.
NS v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Vláčila, který byl zároveň soudcem zpravodajem, a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka s tímto zásadně nesouhlasil a zdůraznil, že zákon výslovně vyžaduje zohlednění okolností zvláštního zřetele hodných, které zahrnují jak přímý, tak nepřímý úmysl škůdce, stejně jako jakékoli zneužití autority či manipulaci. Vnímání zásahu do osobnostních práv je podle soudu výrazně citelnější, jednal‑li škůdce záměrně, a tato zvýšená intenzita zásahu se musí odrazit ve výši náhrady.
NS tak potvrdil svou ustálenou judikaturu a zdůraznil, že tento závěr plně odpovídá jeho předchozím rozhodnutím, v nichž výslovně uvedl, že úmyslné zavinění představuje důvod ke zvýšení náhrady nemajetkové újmy, protože prohlubuje závažnost zásahu do práv poškozeného.
Rozsudek sp. zn. 30 Cdo 3059/2025 je ve dnech od 6. února 2026 do 23. února 2026 vyhlašován na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu a na úřední desce v budově Nejvyššího soudu. Poté bude svěšen a vzápětí trvale umístěn v pseudonymizované podobě ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webu www.nsoud.cz.
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) ve svém rozhodnutí v kauze úniků informací z trestních řízení a navazujícího korupčního jednání zdůraznil, že samotné neoprávněné sdělování neveřejných informací z trestního řízení, stejně jako jejich vyžadování a další šíření, zakládá trestní odpovědnost za zneužití pravomoci úřední osoby, respektive účastenství na tomto trestném činu, avšak použití kvalifikované skutkové podstaty spojené s přísnější trestní sazbou vyžaduje konkrétní prokázání, že došlo ke způsobení či bezprostřední hrozbě vážné poruchy v činnosti orgánu veřejné moci. Pouhá abstraktní možnost ohrožení účelu trestního řízení k tomu nepostačuje.
Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání České republiky – Ministerstva průmyslu a obchodu ve sporu s žalobcem J. C. a potvrdil, že česká právní úprava plošného shromažďování dat o elektronické komunikaci (tzv. data retention) dlouhodobě a zvlášť závažným způsobem porušuje právo Evropské unie. Stát je proto povinen se poškozenému žalobci omluvit.
Nejvyšší soud (NS) rozhodl o dovolání žalované České republiky – Ministerstva spravedlnosti ve sporu s Ing. A. V. o náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši přes 40 milionů korun, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 46 C 140/2021.