Nejvyšší soud se zastal obviněné, které byl odepřen přístup k odvolacímu soudu
Senát Nejvyššího soudu (NS) ve složení z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Engelmanna vyhověl dovolání obviněné, která byla odsouzena okresním soudem k podmíněnému trestu za nedbalostní trestný čin. Její odvolání krajský soud zamítl jako odvolání podané osobou neoprávněnou, a to bez věcného přezkoumání.
Odvolací soud vycházel z předpokladu, že advokát, který odvolání jménem obviněné podal, nedisponoval substitučním zmocněním, které podle odvolacího soudu buď neexistovalo nebo nebylo ke dni rozhodnutí o odvolání předloženo orgánům činným v trestním řízení.
NS zejména odvolacímu soudu vytknul, že se skutečnostmi týkajícími se právního zastoupení obviněné řádně nezabýval. Obviněná přitom měla řádně zvoleného obhájce, který pro celé řízení udělil substituci svému kolegovi.
Substituční plná moc byla spolu s žádostí o podmíněné zastavení trestního stíhání řádně doručena státnímu zastupitelství v přípravném řízení, státní zástupce ale tyto dokumenty nezaložil do spisu, který byl následně předložen soudu. Až do konání odvolacího řízení nikdo nezpochybnil náležitosti právního zastoupení a úkony advokáta činěné na základě substitučního pověření.
Odvolací soud svým přepjatě formalistickým přístupem obviněné odepřel přístup ke druhé soudní instanci a znemožnil, aby její odvolání bylo věcně projednáno. Odvolací soud přitom nijak nereflektoval ani to, že v textu odvolání jsou uvedena jména obou obhájců, kteří navíc měli i společnou kancelář.
NS připomenul, že (ne)využití substitučního oprávnění spadá zcela do sféry vztahu mezi klientem a jeho advokátem, která je chráněna čl. 37 odst. 2 Listiny, do níž státní moci nepřísluší jakkoliv zasahovat. Zásadně platí, že advokát tohoto práva může využít, a to v rámci svého pověření. Advokát i jeho substituent pak má povinnost orgánům činným v trestním řízení substituční plnou moc předložit.
V projednávané trestní věci obhájce tuto povinnost splnil. Je proto zjevné, že nedostatek nelze spatřovat na straně obhajoby, ale orgánů činných v trestním řízení, které nesplnily své povinnosti. Tím spíše nelze uvedenou chybu promítnout do postupu, jímž bylo zabráněno obviněné v realizaci jejího práva na obhajobu. Soud byl povinen, měl-li pochybnosti o právním zastoupení obviněné, aby tyto nejasnosti vyjasnil, zvláště pokud bylo v projednávaném případě nezbytné zaručit právo obviněné na její obhajobu v podmínkách nutné obhajoby podle § 36 odst. 3 trestního řádu.
Usnesením odvolacího soudu bylo porušeno právo obviněné na přístup k soudu. Obviněná dodržela všechny podmínky určené zákonem na to, aby využila možnosti odvolání, odvolací soud přesto odmítl věc projednat a rozhodnout, čímž došlo k porušení práva na soudní ochranu a k odepření spravedlnosti.
NS proto dovoláním napadané usnesení zrušil a odvolacímu soudu přikázal, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 289/2025 je v pseudonymizované podobě dostupné ve webové databázi rozhodnutí Nejvyššího soudu na webu www.nsoud.cz.
Mgr. Václav Vlček
vedoucí oddělení styku s veřejností
Podobné tiskové zprávy
Senát Nejvyššího soudu (NS) ve složení z předsedkyně JUDr. Hany Tiché, která byla zároveň soudkyní zpravodajkou, a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Martiny Vršanské, odmítl dovolání Ing. Andreje Babiše proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. května 2023, č.j. 27 Co 66/2023-291, ve věci ochrany osobnosti žalobkyně P. H.
Senát Nejvyššího soudu (NS) ve složení z předsedy Davida Vláčila, soudkyně zpravodajky Hany Poláškové Wincorové a soudce Karla Svobody, rozhodl o dovolání manželů, kteří se domáhali omluvy a finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jim nesprávným úředním postupem soudu v trestním řízení vedeném proti jednomu z nich, jež spatřovali v tom, že v rámci domovní prohlídky došlo k zajištění mobilního telefonu a tabletu obviněného, které obsahovaly mimo jiné i jeho komunikaci s obhájci a citlivá soukromá a osobní data týkající se obou manželů jako fotografie, krátká videa či jejich komunikaci.
Nejvyšší soud (NS) v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., který byl zároveň soudcem zpravodajem, a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Viktora Sedláka rozhodl v právní věci žalobkyně, která se v civilním řízení domáhala náhrady nemajetkové újmy způsobené opakovanými výslechy v trestním řízení, kde vystupovala jako nezletilá dívka traumatizovaná tím, že byla od šesti let až do dovršení čtrnácti let věku znásilňována vlastním otcem.