Nejvyšší soud: Souhlas muže s umělým oplodněním zakládá otcovství, které nelze dodatečně popřít
Nejvyšší soud (NS) rozhodl o dovolání ve věci popření otcovství k dítěti narozenému po umělém oplodnění. Případ se týkal ženy, která podstoupila umělé oplodnění se souhlasem tehdejšího manžela, přestože spolu již nežili. Dítě se narodilo krátce po rozvodu v tzv. ochranné lhůtě, a proto byl do rodného listu zapsán právě bývalý manžel. Matka však následně tvrdila, že k početí došlo pohlavním stykem s neznámým mužem.
Soudy nižších stupňů i NS dospěly k závěru, že otcovství nelze v tomto případě popřít. Zákon jasně říká, že pokud žena otěhotní pomocí asistované reprodukce se souhlasem muže, je tento muž právně považován za otce – bez ohledu na to, čí genetický materiál byl použit. Výjimkou je pouze situace, kdy je prokázáno, že matka otěhotněla jinak.
Protože matka nebyla schopna identifikovat údajného biologického otce ani nabídnout důkazy, že početí proběhlo jinak než umělým oplodněním, soudy její návrh zamítly. NS potvrdil závěry soudů nižších instancí a zamítl dovolání matky. Zdůraznil, že zákon chrání právní jistotu dítěte narozeného z asistované reprodukce a dává přednost souhlasu muže před genetickým otcovstvím.
Právní věta rozhodnutí:
„Souhlasí-li muž s umělým oplodněním ženy podle § 776 občanského zákoníku, zakládá to jeho právní otcovství k dítěti, které se v důsledku tohoto zákroku narodí. Toto otcovství nelze popřít, ledaže je prokázáno, že početí nenastalo v důsledku umělého oplodnění.“
Rozsudek ve věci sp. zn. 24 Cdo 1621/2025 je umístěn v pseudonymizované podobě na webových stránkách Nejvyššího soudu zde.
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání společnosti AKRA broker, s.r.o., která se soudí s Českou televizí kvůli údajně poškozujícím informacím odvysílaným v pořadu Černé ovce. NS zrušil předchozí rozhodnutí Vrchního i Městského soudu v Praze v části, která žalobkyni nepřiznávala nárok na omluvu, a vrátil věc zpět Městskému soudu k novému projednání.
Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že český zákon o evidenci skutečných majitelů (ZESM) odporuje unijnímu právu, a to v části, v níž otevírá široké veřejnosti přístup do evidence. V důsledku toho stát nesmí nutit právnické osoby ani svěřenské fondy (dále též jen „evidující osoby“), aby své skutečné majitele do této evidence zapisovaly.
Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobce Ing. J. P. v dlouholetém sporu o určení vlastnictví 10% podílu v uvedené společnosti. Tímto rozhodnutím Nejvyšší soud definitivně potvrdil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, podle kterého se stal vlastníkem sporného podílu ve společnosti BOHEMIA ENERGY entity již v roce 2014 T. B., a to přesto, že proces uzavření smlouvy proběhl relativně nestandardně.