Nejvyšší soud: Učitel může být při výkonu své profese osobou veřejného zájmu a musí strpět vyšší míru veřejné kontroly
Nejvyšší soud (NS) rozhodl o dovolání bývalé učitelky Mgr. M. B. ve sporu o ochranu osobnosti proti společnosti Seznam Zprávy, a.s. Dovolání odmítl jako nepřípustné a zároveň zastavil řízení v části, v níž směřovalo proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
Spor se týkal článku zveřejněného v dubnu 2022 na serveru Seznam Zprávy s názvem „V Kyjevě se nic neděje, tvrdila učitelka. Děti ji tajně nahrály. Přijde o práci“. Článek informoval o tom, že učitelka (žalobkyně) při výuce českého jazyka sdělovala žákům dezinformace o válce na Ukrajině a zpravodajství České televize o ní. Žáci část výuky tajně nahráli a záznam poskytli vedení školy a médiím. Server Seznam v článku zveřejnil jméno učitelky, její fotografii, údaj o škole i část zvukového záznamu z výuky.
Pedagožka se u soudu domáhala odstranění svého jména, příjmení a podobizny z článku, zveřejnění omluvy a zaplacení finančního zadostiučinění ve výši jednoho milionu korun. Tvrdila, že zveřejnění jejích osobních údajů a zvukového záznamu představovalo neoprávněný zásah do jejích osobnostních práv. Soudy nižších stupňů její žalobě nevyhověly.
NS potvrdil závěr nižších soudů, že v daném případě šlo o informování o věci veřejného zájmu. Podle soudu pedagog při výkonu svého povolání podléhá kontrole veřejnosti a v tomto rozsahu je považován za osobu veřejného zájmu, zejména pokud jde o obsah výuky a sdělování informací žákům o významných společenských otázkách. V takových případech musí strpět vyšší míru veřejné kontroly a kritiky, pokud se kritika týká jeho profesní činnosti.
NS současně konstatoval, že zveřejnění jména, podobizny i zvukového záznamu bylo v daném případě kryto tzv. zpravodajskou licencí podle občanského zákoníku. Tyto materiály byly použity za účelem informování veřejnosti o způsobu výuky a nebyly prezentovány ponižujícím ani nepřiměřeným způsobem.
NS rovněž připomněl, že při střetu práva na ochranu osobnosti a svobody projevu musí soudy vždy zvažovat konkrétní okolnosti případu. V projednávané věci se mediální kritika týkala výlučně profesní činnosti žalobkyně při výuce, opírala se o pravdivý skutkový základ prokázaný audiozáznamem a sledovala informování veřejnosti o otázce veřejného zájmu. Za těchto okolností bylo zveřejnění kritiky i údajů o osobě veřejného zájmu legitimní.
Sp. zn.: 25 Cdo 860/2025
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) zrušil rozhodnutí odvolacího soudu v citlivém sporu týkajícím se úmrtí novorozence při porodu v Nemocnici Jablonec nad Nisou. Případ vrací k novému projednání. Rodiče se domáhají omluvy a odškodnění ve výši přes 10 milionů korun. Tvrdí, že jejich syn zemřel v důsledku pochybení zdravotnického personálu při vyhodnocování kardiotokografických (CTG) záznamů a opožděného rozhodnutí o císařském řezu.
Nejvyšší soud (NS) zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ve věci odškodnění žalobkyně za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem soudní exekutorky. Odvolací soud podle NS pochybil, když odmítl zohlednit okolnosti zvláštního zřetele hodné, zejména úmyslné jednání exekutorky, její vědomé porušení povinností a následné pokusy zakrývat protiprávní postup.
Nejvyšší soud (NS) ve svém rozhodnutí v kauze úniků informací z trestních řízení a navazujícího korupčního jednání zdůraznil, že samotné neoprávněné sdělování neveřejných informací z trestního řízení, stejně jako jejich vyžadování a další šíření, zakládá trestní odpovědnost za zneužití pravomoci úřední osoby, respektive účastenství na tomto trestném činu, avšak použití kvalifikované skutkové podstaty spojené s přísnější trestní sazbou vyžaduje konkrétní prokázání, že došlo ke způsobení či bezprostřední hrozbě vážné poruchy v činnosti orgánu veřejné moci. Pouhá abstraktní možnost ohrožení účelu trestního řízení k tomu nepostačuje.