Právní věty rozhodnutí schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 11. března 2026

Promlčení, § 647 o. z. 

K uzavření dohody o mimosoudním jednání podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím pochybnost setká vůle obou stran jednat o mimosoudním vyřízení sporu a zároveň bude nepochybné, že se obě strany rozhodly učinit předmětem jednání stejné právo nebo stejnou určitou okolnost, z níž může právo vzniknout. Rozhodným dnem pro stavení promlčecí lhůty je den uzavření dohody.

Stejně jako u jednostranného odmítnutí není ani u dohody o ukončení mimosoudního jednání vyloučeno, že ji strany uzavřou svojí nečinností (pasivitou). V takovém případě je nezbytné zjistit, zda nečinnost obou stran byla projevem vůle a zda jeho obsahem byl úmysl ukončit mimosoudní jednání. Ukončení mimosoudního jednání a obnovení běhu promlčecí lhůty není přitom překážkou uzavření další dohody dle § 647 o. z., která opět přivodí stavení promlčecí lhůty.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 05. 2025, sp. zn. 23 Cdo 431/2024)

Ochranné známky, Hospodářská soutěž, Kartelové dohody, čl. 101 úmluvy 111/2009 Sb.m.s. § 8 předpisu č. 441/2003 Sb., § 11 předpisu č. 441/2003 Sb., § 3 předpisu č. 221/2006 Sb.

Sama skutečnost, že vlastník ochranné známky při uvádění výrobků (parfémů a kosmetických výrobků) označených ochrannou známkou, jejichž vlastnosti u zákazníků vyvolávají dojem luxusu, na trh prostřednictvím systému selektivní distribuce, jehož cílem je zachování dobrého jména (image) těchto výrobků, uzavírá (licenční) smlouvy opravňující k uvádění těchto výrobků na trh pouze s osobami, jež v posledních třech letech neporušily práva k jeho ochranné známce a zároveň provozují alespoň po dobu jednoho roku minimálně tři tzv. kamenné prodejny způsobilé pro prodej těchto výrobků, nepředstavuje nedovolené omezení hospodářské soutěže podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 04. 2025, sp. zn. 23 Cdo 1504/2024)

Opatrovník hmotně právní [Opatrovník], § 465 odst. 1 obč. zák., § 469 obč. zák.

Soud může posuzovanému člověku s postižením, u něhož nejsou splněny podmínky pro omezení svéprávnosti podle § 55 a 57 odst. 1 o. z., i bez návrhu jmenovat podle § 465 odst. 1 o. z. opatrovníka, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů nebo vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména jsou-li jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti omezeny.

Naproti tomu opatrovníka podle § 469 odst. 1 o. z. může soud jmenovat jen na návrh posuzovaného,  kterému jeho zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo při hájení jeho práv. Učiní tak zejména v situaci, kdy je posuzovaný, u něhož jsou zachovány ovládací nebo rozpoznávací schopnosti, stižen nepříznivým zdravotním stavem, který mu (fakticky) ztěžuje či alespoň komplikuje možnost právního jednání s jinými osobami (typicky půjde o osoby imobilní, osoby, u nichž je postižen smyslový orgán, osoby s dotčenou dorozumívací schopností atd.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 06. 2025, sp. zn. 24 Cdo 964/2025)

Dobrá pověst, Tisk, Zánik obchodní společnosti, Přeměna právnické osoby (o. z.), Procesní nástupnictví, § 135 odst. 1 o. z., § 178 odst. 3 o. z., § 2009 o. z., § 62 předpisu č. 125/2008 Sb., § 10 předpisu č. 46/2000 Sb.

Po zániku právnické osoby s právním nástupcem vstupuje právní nástupce též do práva zaniklé právnické osoby na odpověď podle § 10 odst. 1 zákona č. 46/2000 Sb., tiskového zákona, které vzniklo jeho právnímu předchůdci.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 06. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1919/2024)

Byt, Společenství vlastníků jednotek, § 237 o. s. ř., § 1184 odst. 1 o. z. ve znění od 1. 7. 2020, § 1184 odst. 3 o. z. ve znění od 1. 7. 2020

Prodej jednotky lze podle § 1184 o. z. nařídit, porušuje-li vlastník jednotky své povinnosti natolik závažným způsobem, že podstatně omezuje či znemožňuje výkon práv ostatním vlastníkům jednotek.

Soud vždy zváží konkrétní okolnosti dané věci, a to včetně poměrů vlastníka, prodej jehož jednotky má být nařízen, jeho dlouhodobý postoj k plnění povinností, délku a intenzitu porušování povinností, stejně jako skutečnosti na straně ostatních vlastníků jednotek či osoby odpovědné za správu domu, jestliže mohly mít vliv na závadné jednání dotčeného vlastníka (princip proporcionality). 

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 06. 2025, sp. zn. 26 Cdo 3431/2024)

Koncentrace řízení, Jednání soudu, § 118b odst. 1 o. s. ř., § 118 odst. 1, 2 o. s. ř.

Koncentrace řízení nastane ke skončení prvního jednání ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. (popřípadě ke skončení lhůty, která byla účastníkům u prvního jednání poskytnuta ke splnění procesních povinností) jen tehdy, provede-li soud (do té doby) všechny úkony podle § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř.; zároveň musí soud účastníky řízení poučit o koncentraci řízení nejpozději při tom jednání, při němž přistoupil k zahájení dokazování. Nepostupoval-li soud výše uvedeným způsobem, koncentrace řízení nenastane a nemůže nastat ani později (tedy ani v případě, že soud poučí účastníky řízení o koncentraci řízení dodatečně na dalším jednání).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 06. 2025, sp. zn. 26 Cdo 443/2025)

Bankovní záruka, Insolvenční řízení, Zástavní právo (o. z.), § 1937 o. z., § 1938 odst. 1 o. z., § 2029 o. z., § 2039 o. z., § 18 IZ., § 19 IZ., § 183 IZ.

I. Banka, která na základě sjednané bankovní záruky plnila věřiteli podle podmínek záruční listiny, které jí nedovolovaly zkoumat, zda  hradí dlužníkův skutečný dluh (jelikož šlo o bezpodmínečnou bankovní záruku), má právo žádat dlužníka, aby jí nahradil to, co plnila podle § 2039 odst. 1 o. z., a uplatnit (vůči dlužníku nebo i třetím osobám) zajištění tohoto nároku, které si sjednala; pro uplatnění náhrady podle  § 2039 odst. 1 o. z. není banka povinna tvrdit ani prokazovat, že plnila věřiteli na dlužníkův skutečný dluh. Jestliže banka v takovém případě v přihlášce své pohledávky také tvrdí a následně při přezkumu pohledávky prokáže, že takto plnila věřiteli na dlužníkův skutečný dluh, má právo požadovat úhradu poskytnutého plnění v režimu § 1937 odst. 2 o. z. (tedy včetně zajištění pohledávky, kterým disponoval věřitel); šlo-li o plnění jen na část dlužníkova skutečného dluhu, uplatní se uvedený postup s omezením podle § 1938 odst. 1 o. z.

II. Jestliže věřitel přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení jako zajištěnou zástavním právem k majetku dlužníka a takto (s právem na uspokojení ze zajištění) byla pohledávka následně zjištěna při přezkumném jednání, pak pro účely vydání výtěžku zpeněžení zajištění zajištěným věřitelům nelze vycházet z toho, že šlo o věřitele nezajištěného (že dobu vzniku zajištění nelze určit proto, že zajištění podle hmotného práva vůbec nevzniklo). 

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 07. 2025, sen. zn. 29 NSČR 62/2023)

Odvolání daru (o. z.), Odvolání daru pro nouzi (o. z.) [Odvolání daru (o. z.)], § 2068 o. z., § 1 předpisu č. 110/2006 Sb.

Pojmy „nouze“ a „nutná výživa“ ve smyslu § 2068 o. z. zahrnují nezbytné životní potřeby dárce (resp. osoby na jeho výživu odkázané), jimiž jsou bydlení, ošacení, strava a zajištění odůvodněných potřeb daných individuálními poměry dárce (jako např. náklady se zdravotním stavem), ale pouze v nutném rozsahu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 04. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1399/2024)

Ochrana osobnosti, Ochrana dobré pověsti právnické osoby, Náklady řízení, Odměna advokáta, § 81 o. z., § 237 o. s. ř., § 12 odst. 4 předpisu č. 177/1996 Sb. ve znění od 1. 1.2025

Odměna advokáta společně zastupujícího více účastníků se podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr procentních hodnot, které se v závislosti na počtu účastníků uplatní podle tohoto ustanovení.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025)