Právní věty rozhodnutí schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 12. listopadu 2025

Náhrada škody, Mzda (a jiné obdobné příjmy), § 16 předpisu č. 262/2006 Sb., § 110 předpisu č. 262/2006 Sb., § 109 předpisu č. 262/2006 Sb., § 1a odst. 1 písm. e) předpisu č. 262/2006 Sb., § 363 předpisu č. 262/2006 Sb.

Výše škody způsobené zaměstnanci postiženému nerovným zacházením při poskytování mzdy se určí jako rozdíl mezi mzdou zaměstnance, kterému byla v rozporu se zásadou rovného zacházení stanovena, určena nebo s ním byla sjednána vyšší mzda než postiženému zaměstnanci, který vykonává stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, a mzdou postiženého zaměstnance. Je-li zaměstnanců, kterým byla za těchto okolností stanovena, určena nebo s nimi byla sjednána vyšší mzda, více a není-li výše jejich mzdy stejná, je výše škody dána rozdílem mezi mzdou zaměstnance, kterému byla stanovena, určena nebo s ním byla sjednána nejvyšší mzda, a mzdou postiženého zaměstnance.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2024, sp. zn. 21 Cdo 2000/2024)

Řízení o přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče (detence), Státní zástupci, Zdravotnictví, § 35 odst. 1 z.ř.s., § 8 odst. 1 písm. g) o. s. ř., § 72 z.ř.s., § 1 odst. 1 předpisu č. 283/1993 Sb.

Státní zastupitelství, které vstoupilo do detenčního řízení (§ 35 odst. 1 o. s. ř. a § 8 odst. 1 písm. g/ z. ř. s.) je oprávněno podat odvolání proti rozhodnutí vydanému v takovém řízení za stejných podmínek, jako kterýkoliv jiný účastník řízení, a to ve prospěch i v neprospěch umístěného. 

Jiný účastník detenčního řízení nemůže podávat opravné prostředky ve prospěch státního zastupitelství zúčastněného na řízení. 

Nebyla-li účast státního zastupitelství v detenčním řízení ukončena před pravomocným skončením odvolacího řízení, jedná s ním Nejvyšší soud i v dovolacím řízení.

Pokračovat v detenčním řízení, které bylo zastaveno proto, že umístěný (člověk) byl ze zdravotního ústavu propuštěn nebo dodatečně písemně souhlasil se svým umístěním (§ 72 z. ř. s.), lze jen z podnětu prohlášení umístěného, že trvá na pokračování v řízení, učiněného do 2 týdnů od doručení usnesení o zastavení řízení; zdravotní ústav k takovému úkonu oprávněn není. 

Zdravotní ústav není oprávněn podat ani opravný prostředek proti usnesení, jímž bylo detenční řízení z uvedených důvodů zastaveno; to platí i tehdy, předcházelo-li takovému usnesení nepravomocné rozhodnutí soudu o tom, že převzetí (další držení) umístěného ve zdravotním ústavu bylo nepřípustné.

Prohlásil-li umístěný včas, že na projednání věci trvá, soud prvního stupně pokračuje v detenčním řízení i bez zrušení dříve vydaného usnesení o zastavení detenčního řízení.

Obdobně na základě včas učiněného prohlášení umístěného pokračuje v detenčním řízení odvolací soud, a to bez ohledu na to, že již sám předtím zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a detenční řízení zastavil; rovněž v takovém případě není třeba dříve vydané usnesení o zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a zastavení detenčního řízení rušit.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 02. 2025, sp. zn. 24 Cdo 3538/2024)

Nemajetková újma (o. z.), § 2958 o. z., § 2956 o. z., § 81 o. z.

Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy a její právní kvalifikaci u znásilněné osoby je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv, zejména důstojnosti a svobody rozhodování v sexuálních vztazích (§ 2956 o. z.), anebo (i) o zásah do zdraví, u nějž se odčiňuje újma podle míry dočasných obtíží (bolest), trvalých zdravotních následků (ztížení společenského uplatnění) či dalších nemajetkových újem na zdraví (§ 2958 o. z.).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 02. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2077/2024)

Nájem prostoru sloužícího k podnikání (o. z.), § 214 odst. 1 o. z. ve znění od 01.01.2014, § 217 o. z. ve znění od 01.01.2014, § 420 odst. 1 o. z. ve znění od 01.01.2014, § 2302 o. z. ve znění od 01.01.2014

Podnikatelskou činností dle § 2302 o. z. může být i hospodářská činnost spolku, splňuje-li podmínky § 420 odst. 1 o. z.

Prostorové vymezení vůči okolí není pojmovým znakem prostoru sloužícího k podnikání (§ 2302 o. z.), takový prostor se může nacházet i mimo budovu a jeho hranice nemusí být zjevná.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 09. 2024, sp. zn. 26 Cdo 674/2024)

Neúměrné zkrácení (o. z.), Cena, Dobrá víra, § 1793 odst. 1 o. z., § 492 o. z., § 3 odst. 2 písm. d) o. z., § 7 o. z.

Negativní podmínka uplatnění pravidla o neúměrném zkrácení podle § 1793 odst. 1 věty druhé o. z. se váže na vědomost zkracujícího o skutečnostech (zakládajících nepoměr vzájemných plnění, nikoli o samotném nepoměru vzájemných plnění, resp. ceny jako výsledku (určeného danými skutečnostmi).

Důkazní břemeno o tom, že nepoměr vzájemných plnění se zakládá na skutečnosti, o které nevěděla ani vědět nemusela (§ 1793 odst. 1 věta druhá o. z.), nese zkracující strana. 

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 03. 09. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3702/2023)

Žaloba odpůrčí [Žaloba], Neúčinnost právního úkonu (jednání), Majetková podstata, Vydání věci, Incidenční spory, Příslušnost soudu věcná, Nemožnost plnění, Výklad právních předpisů (výklad právních norem), § 9 odst. 1 o. s. ř., § 103 o. s. ř., § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř., § 221 o. s. ř., § 7a písm. b) IZ., § 159 odst. 1 IZ., § 217 odst. 1 IZ., § 235 odst. 2 IZ., § 239 odst. 1 IZ.

Požadavek, aby žalovaný (kupující) v souvislosti s určením neúčinnosti kupní smlouvy podle § 235 a násl. insolvenčního zákona vydal do majetkové podstaty dlužníka (prodávajícího) movitou věc, která kupní smlouvou ušla z dlužníkova majetku, není součásti odpůrčího nároku ani podle § 239 odst. 4 věty druhé insolvenčního zákona; k projednání a rozhodnutí tohoto požadavku je v prvním stupni věcně příslušný okresní soud. 

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 04. 2024, sen. zn. 29 ICdo 33/2022)

Uznání cizích rozhodnutí, Osvobození od placení zbytku dluhů, Insolvence, čl. 33 Nařízení (EU) č. 2015/848

Rozdíl mezi právní úpravou osvobození od placení pohledávek (§ 414 a násl. zákona č. 182/2006 Sb.) a právní úpravou zbavení všech dluhů (§ 166e a násl. zákona č. 7/2005 Z. z.) není důvodem, pro který lze odepřít uznání insolvenčního řízení podle článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848 o insolvenčním řízení.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 02. 2025, sp. zn. 29 Cdo 323/2023)

Incidenční spory (žaloba odpůrčí), Osoba blízká, Akciová společnost, Společnost s ručením omezeným, § 240 IZ., § 241 IZ., § 22 o. z., § 74 předpisu č. 90/2012 Sb., § 78 předpisu č. 90/2012 Sb.

Skutečnost, že společnost s ručením omezeným ovládá fyzická osoba, jež je osobou blízkou (sourozencem) fyzické osoby, která ovládá akciovou společnost, nečiní ze společnosti s ručením omezeným toho, kdo akciovou společnost podstatně ovlivňuje; na právní jednání mezi akciovou společností a společností s ručením omezeným nelze jen proto pohlížet jako na právní jednání mezi osobami blízkými (§ 22 odst. 2 o. z.).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 03. 2025, sen. zn. 29 ICdo 39/2024)

Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ], Zadostiučinění (satisfakce), Nepřípustnost dovolání subjektivní [ Nepřípustnost dovolání ], Exekuce, § 241a o. s. ř., § 118a o. s. ř., § 13 předpisu č. 82/1998 Sb., § 31a předpisu č. 82/1998 Sb.

Pro účely posouzení přiměřenosti celkové délky řízení a případně výše přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného exekučního řízení se nepřihlíží k následnému exekučnímu řízení vedenému pro vymožení pohledávky představované náhradou nákladů přiznanou v posuzovaném exekučním řízení povinnému.

Důvody pro případné navýšení částek zadostiučinění nad rámec daný stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněným pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, je nutno hledat jednak ve srovnání s aktuální judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, aby částky přiznávané českými soudy nepřestaly naplňovat minimální standard ochrany práv vyplývající z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a judikatury Evropského soudu pro lidská práva, jednak ve srovnání s částkami zadostiučinění přiznávanými českými soudy na náhradu jiných nemajetkových újem, nesvědčí-li i bez toho pro navýšení zadostiučinění, a to i základní částky za jeden rok řízení, potřeba spravedlivého rozhodnutí ve věci daná konkrétními okolnostmi případu, zvláště pokud se  zjevně vymykají obvykle posuzovaným skutečnostem.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 01. 2025, sp. zn. 30 Cdo 2356/2024)

Předběžné opatření, Jistota, § 75 písm. b) o. s. ř.

Navrhovatel předběžného opatření skládá vždy jen jednu jistotu bez ohledu na to, kolik v návrhu na předběžné opatření učinil samostatných návrhů na uložení povinnosti.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 06. 2023, sp. zn. 6 Cmo 122/2023)