Právní věty rozhodnutí schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu 17. 12. 2025

Týrání svěřené osoby, Nebezpečné vyhrožování, Jednočinný souběh, § 198, § 353 tr. zákoníku

Trestný čin týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku může být jako trvající tzv. zastřešujícím trestným činem, překrývajícím jiné trestné činy, které by jinak mohly být spáchány samostatnými skutky, ale v daném případě se stávají jeho součástí a jsou jím spojeny ve skutek jediný. Součástí zlého nakládání ve smyslu § 198 tr. zákoníku tak může být i úmyslný útok pachatele proti oběti, naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu nebezpečného vyhrožování podle § 353 tr. zákoníku, jenž je pak ve vztahu k trestnému činu týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku v jednočinném souběhu. 

Zjistí-li proto soud, že znaky jedné z uvedených skutkových podstat nejsou naplněny, takovou právní kvalifikaci pouze tzv. vypustí a tomu odpovídajícím způsobem upraví popis skutku. Obdobné může platit i pro další útoky pachatele, které jsou součástí zlého nakládání a naplňují znaky skutkových podstat jiných trestných činů (spočívajících v těžkém ublížení na zdraví, znásilnění, vydírání apod.). 

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2024, sp. zn. 4 Tdo 1135/2023)

Zmocněnec poškozeného, Stížnost, Oběť trestného činu, § 51a odst. 2, 4, § 142 odst. 1 tr. ř., § 2 odst. 2, 3, 4 zákona o obětech trestných činů

O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení zmocněnce, uvede v jeho odůvodnění, na jakém podkladě takové postavení poškozeného dovodil. Toto usnesení je obviněný oprávněn napadnout stížností. 

Pro přiznání statusu zvlášť zranitelné oběti ve smyslu § 2 odst. 4 písm. d) zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, nepostačuje pouhé konstatování, že je poškozený obětí některého z trestných činů tam uvedených, ale vždy je nutné zjistit i konkrétní zvýšené nebezpečí způsobení druhotné újmy. 

(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 13 To 277/2024)

Dohoda o vině a trestu, § 175a odst. 2, 5, 6 písm. g), § 175b odst. 1 tr. ř.

Rozsah a způsob uspokojení nároků poškozeného nejsou podle § 175a odst. 6 písm. g) tr. ř. nutnou součástí obsahu dohody o vině a trestu, avšak státní zástupce při jejím sjednávání dbá na zájmy poškozeného (§ 175a odst. 5 tr. ř.). Proto je povinen ho za podmínek podle § 175a odst. 2 tr. ř. vyrozumět o jednání o dohodě o vině a trestu, a to tak, aby mu poskytl přiměřený časový prostor na přípravu k tomuto úkonu. Potřeba ochrany zájmů poškozeného může být důvodem pro nesjednání dohody o vině a trestu. 

V návrhu na schválení dohody o vině a trestu je podle § 175b odst. 1 tr. ř. státní zástupce povinen upozornit soud, že nedošlo k dohodě o rozsahu a způsobu uspokojení nároků poškozeného, a vyložit, proč i přesto pokládal za vhodné dohodu o vině a trestu sjednat. 

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 4. 2024, sp. zn. 1 To 3/2024)

Zajištění nároku poškozeného, Zajištění věcí důležitých pro trestní řízení, Zajištění nástrojů trestné činnosti a výnosů z trestné činnosti a náhradní hodnoty, § 47 odst. 1, § 77b odst. 1 písm. b), c), d), odst. 3 tr. ř.

Orgán rozhodující o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného (§ 47 odst. 1 tr. ř.) nebo o zajištění věci důležité pro trestní řízení nikoli pro důkazní účely [§ 77b odst. 1 písm. b), c), d) tr. ř.] musí mimo jiné posoudit, zda zjištěné skutkové okolnosti umožňují předpokládat, že bude učiněno rozhodnutí, pro které je zajištění prováděno (např. o povinnosti k náhradě škody, o uložení trestu propadnutí věci apod.). Tím není dotčena možnost změny důvodu zajištění podle § 77b odst. 3 tr. ř.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 6 To 41/2024)

Změna právní kvalifikace, Práva obviněného, § 225 odst. 2 tr. ř.

Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je uvedeno, že návrh státního zástupce na zpřísnění právního posouzení skutku je důvodný. 

Poznámka: Závěr uvedený v právní větě se uplatní i za úpravy ustanovení § 225 odst. 2 tr. ř. účinné od 1. 1. 2026 při upozornění na jinou právní kvalifikaci

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 10. 2024, sp. zn. 10 To 78/2024)

Zabrání náhradní hodnoty, Zúčastněná osoba, § 101 odst. 2 písm. e), § 102 tr. zákoníku, § 42 tr. ř.

Zabrání náhradní hodnoty, která v době rozhodování náleží jiné osobě než pachateli, tj. zúčastněné osobě, podle § 102 ve spojení s § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku nebrání skutečnost, že náhradní hodnotu tato osoba nabyla před tím, než pachatel spáchal trestnou činnost, neboť je zabírána věc, která k ní nemá žádný vztah.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 12. 2024, sp. zn. 5 To 70/2024)

Týrání osoby žijící ve společném obydlí, Dokazování, § 199 tr. zákoníku, § 2 odst. 5, 6 tr. ř.

I.  Skutkový závěr o tom, zda poškozený vnímal jednání obviněného jako týrání, lze učinit nejen na základě jeho svědecké výpovědi, ale i z důkazů vyplývajících z jiných důkazních prostředků, zejména z výpovědí dalších svědků, znaleckých posudků, lékařských zpráv nebo jiných listinných důkazů (např. policejních záznamů o zásahu v domácnosti). Proto ani výpověď poškozeného, že jednání obviněného takto nevnímal, nevylučuje závěr soudu o jeho týrání, a to zejména tehdy, jestliže byl u něj znaleckým zkoumáním zjištěn tzv. syndrom týrané osoby, projevující se i tím, že jednání obviněného omlouvá a zlehčuje, vinu bere na sebe a po případném odchodu od něj se k němu opakovaně vrací.

Týrání osoby žijící ve společném obydlí, § 199 tr. zákoníku

II.  Trestní odpovědnost za trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 tr. zákoníku není vyloučena, ani pokud se pachatel s poškozenou osobou v rámci společného soužití vzájemně opakovaně verbálně nebo fyzicky napadali. I v takovém případě totiž může pachatel svými útoky vybočovat z rámce jinak probíhajících běžných konfliktů, a to způsobem a s následky předpokládanými ve zmíněném ustanovení.  

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2023, sp. zn. 3 Tdo 564/2023)

Vražda předem uvážená, Předchozí uvážení, Úmysl nepřímý, § 140 odst. 2, § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku

Naplnění znaku předchozího uvážení u trestného činu vraždy podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku není vyloučeno ani v případě, že pachatel jednal v nepřímém úmyslu podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2025, sp. zn. 6 Tdo 39/2025)

Loupež, Bezbrannost, Spáchání činu násilím, § 173 odst. 1, § 119 tr. zákoníku

Pachatel zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku může poškozeného uvést do stavu bezbrannosti jiným podobným způsobem ve smyslu § 119 tr. zákoníku i tak, že využije jeho sklonu k nadměrnému požívání alkoholu, opatří mu alkoholické nápoje a podporuje ho v jejich dobrovolném požívání, což vede k silné opilosti poškozeného vylučující obranu proti následnému jednání pachatele.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. 5 Tdo 201/2025)

Ohrožení pod vlivem návykové látky, § 274 odst. 1 tr. zákoníku

Od výsledku dechové zkoušky provedené kalibrovaným dechovým analyzátorem se pro posouzení míry ovlivnění řidiče motorového vozidla alkoholem z hlediska stavu vylučujícího jeho způsobilost k řízení ve smyslu § 274 odst. 1 tr. zákoníku neodečítá žádná paušální hodnota. Taková zkouška je však orientační a za podklad pro závěr o stavu vylučujícím způsobilost řidiče se její výsledek užije, pokud nejsou v daném případě důvodné pochybnosti o jeho správnosti, a to obvykle vedle dalších důkazních prostředků.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2024, sp. zn. 6 Tdo 576/2024)