Právní věty rozhodnutí schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu 4. 11. 2026

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, § 254 odst. 2 alinea 1 tr. zákoníku

Skutková podstata trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 alinea 1 tr. zákoníku může být naplněna také podáním návrhu na zápis změn v obchodním rejstříku založených na rozhodnutí jediného společníka, ačkoliv si společník byl vědom, že před takovým rozhodnutím již převedl podíl v obchodní společnosti na další osoby, a proto již není jediným společníkem a nevykonává působnost valné hromady jako nejvyššího orgánu obchodní společnosti podle § 12 odst. 1 z. o. k. Převod podílu společníka společnosti s ručením omezeným může spočívat i v převedení kmenového listu jako cenného papíru na řad (ve smyslu § 210 odst. 1 z. o. k.), a to smlouvou a rubopisem s předáním cenného papíru, přitom k jednoznačné identifikaci nabyvatele (indosatáře) cenného papíru na řad na rubopisu (indosamentu) takového cenného papíru může postačovat i jen uvedení jména a příjmení takového nabyvatele.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2026, sp. zn. 5 Tdo 241/2026)

Zákaz nucení k sebeobviňování, Prohlášení viny, § 33 odst. 1, § 89 odst. 3, § 92 odst. 1, § 206c odst. 1 tr. ř.

Zásada zákazu nucení k sebeobviňování (nemo tenetur se ipsum accusare) se vztahuje na postup orgánů činných v trestním řízení. Proto s ní nemůže být v rozporu rada obhájce obviněnému (např. aby učinil prohlášení viny podle § 206c odst. 1 tr. ř.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2025, sp. zn. 5 Tdo 935/2025)

Peněžitá záruka, Opatření nahrazující vazbu, § 73aa, § 73a odst. 6 tr. ř.

Ustanovení § 73aa věty druhé tr. ř., které stanoví nejvyšší přípustnou dobu trvání opatření nahrazujícího vazbu, se vztahuje i na peněžitou záruku, a to až do okamžiku pravomocného odsouzení obviněného. Nabude-li odsuzující rozhodnutí právní moci, toto ustanovení se vzhledem ke speciální úpravě uvedené v § 73a odst. 6 a násl. tr. ř. již neužije. 

Doba trvání opatření nahrazujícího vazbu podle § 73aa věty druhé tr. ř. odpovídá jedenapůlnásobku nejvyšší přípustné doby trvání vazby podle § 72a odst. 1 tr. ř. K jejímu rozdělení na přípravné řízení a řízení před soudem podle § 72a odst. 2 tr. ř. se nepřihlíží. 

(Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2026, sp. zn. 61 To 341/2026)

Důvod dovolání, že výrok chybí nebo je neúplný, Zastavení trestního stíhání, § 265b odst. 1 písm. l), § 172 odst. 2 tr. ř.

I. Neúplným výrokem ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je i výrok rozhodnutí, v němž chybí označení konkrétního důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 tr. ř., pro který soud zastavil trestní stíhání.

Řízení o odvolání, Zastavení trestního stíhání, § 257 odst. 1 písm. c), § 172 odst. 2 písm. a) až c), § 223 odst. 2 tr. ř.

II. Pokud obviněný ani jiná oprávněná osoba nepodali odvolání proti výroku o vině a nebyl-li důvod pro přezkoumání tohoto výroku podle § 254 odst. 2 tr. ř. na podkladě odvolání podaného proti výroku o trestu, nemůže odvolací soud zrušit celý napadený rozsudek a rozhodnout o zastavení trestního stíhání pro neúčelnost podle § 257 odst. 1 písm. c) tr. ř. ve spojení s § 223 odst. 2 a § 172 odst. 2 písm. a) až c) tr. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2026, sp. zn. 6 Tdo 63/2026)

Trestní odpovědnost, Nedbalost, Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, § 16, § 147 tr. zákoníku

Porušení povinné míry opatrnosti ve smyslu § 16 tr. zákoníku může spočívat i v porušení § 58 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, osobou dohlížející na dítě mladší 10 let (např. nedostatečným dohledem nad jeho pohybem na kole po parkovišti). Způsobí-li v důsledku toho dítě dopravní nehodu s těžkou újmou na zdraví další osoby, je možno ve vztahu k tomuto následku (účinku) shledat nedbalostní zavinění takové osoby. V takovém případě nejde o objektivní odpovědnost za výsledek, nýbrž o odpovědnost za zavinění (subjektivní).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2025, sp. zn. 11 Tdo 711/2025)

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, § 88 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku 

Naplnění některé z negativních podmínek stanovených pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v § 88 odst. 2 písm. b) bodech 1. až 6. tr. zákoníku lze dovozovat pouze z výroku odsuzujícího rozsudku, a nikoli jen z jeho odůvodnění. 

(Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2025, sp. zn. 67 To 296/2025)

Legalizace výnosů z trestné činnosti, § 216 odst. 2 alinea 1 tr. zákoníku 

Znak spočívající v zastírání původu věci ve smyslu § 216 odst. 2 alinea 1 tr. zákoníku může pachatel naplnit i prostřednictvím smlouvy o zápůjčce, na jejímž podkladě dojde k předání výnosu z jeho trestné činnosti mezi zapůjčitelem a vydlužitelem. Závěr o zastírání může v takovém případě vyplývat ze smluvních podmínek (splatnost, úročení, splátky), jsou-li sjednány výrazně výhodně ve prospěch vydlužitele tak, že zápůjčka má fakticky povahu daru a že umožňuje využití výnosu z trestné činnosti jako zdánlivě legálního majetku vydlužitelem pro jeho vlastní (např. podnikatelskou) činnost.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2025, sp. zn. 5 Tdo 443/2025) 

Poškození věřitele, Pokus trestného činu, § 222 odst. 1 písm. a), § 21 odst. 1 tr. zákoníku 

I. Samotné ujednání smluveného režimu společného jmění manželů (§ 716 a násl. o. z.) s cílem poškodit věřitele jednoho z nich může být za splnění dalších podmínek pokusem přečinu poškození věřitele podle § 21 odst. 1, § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (srov. přiměřeně rozhodnutí uveřejněné pod č. 21/2016 Sb. rozh. tr. vztahující se k § 143a a násl. obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2012). 

Poškození věřitele, Pokus trestného činu, Omyl skutkový, § 222 odst. 1 písm. a), § 21 odst. 1, § 18 odst. 3 tr. zákoníku 

II. Pachatel – jeden z manželů, ujednávající s druhým manželem smluvený režim společného jmění manželů a dohodu o vypořádání dosud společných práv a povinností (v podobě zbavení se svého majetku) s cílem poškodit svého věřitele, pokud mylně předpokládá, že již takovým ujednáním může bez dalšího svůj majetek ve smyslu § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku zcizit, jedná v omylu o normativním znaku skutkové podstaty spočívajícím v pojmu „zcizí“. Takový stav je třeba posuzovat jako pozitivní skutkový omyl (§ 18 odst. 3 tr. zákoníku), který lze, za splnění dalších podmínek, postihnout jako pokus trestného činu (§ 21 odst. 1 tr. zákoníku).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2025, sp. zn. 5 Tdo 721/2025)