Právní věty rozhodnutí schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu 5. 11. 2025

Náhrada škody, Adhezní řízení, Poškozený, § 43 odst. 3 tr. ř., § 619 o. z.

Promlčecí lhůta u práva na náhradu škody počíná v souladu s § 619 odst. 1 o. z. běžet od doby, kdy má poškozený možnost vymáhat své právo u orgánu veřejné moci. Pro účely trestního řízení se tím rozumí možnost poškozeného podat návrh v souladu s § 43 odst. 3 tr. ř. se všemi zákonnými náležitostmi. 

Je-li poškozenou Česká republika, pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody podle § 619 o. z. je podstatné, kdy se o rozhodných okolnostech dozvěděl orgán státu, který je oprávněn Českou republiku zastupovat v daném trestním řízení. Tento závěr vyplývá z ustanovení § 6 odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého postupují organizační složky státu v řízení samostatně, v souladu se svou procesní rolí a vzájemně nezávisle v rozsahu, který odpovídá jejich příslušnosti.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2025, sp. zn. 5 Tdo 306/2025)

Zneužití postavení v obchodním styku, § 255a odst. 1 tr. zákoníku

I.  K naplnění skutkové podstaty přečinu zneužití postavení v obchodním styku podle § 255a odst. 1 tr. zákoníku postačí, za splnění dalších podmínek, existence úmyslu pachatele opatřit sobě nebo jinému prospěch, aniž by bylo nutné ho reálně získat. 

Řízení o odvolání, Zneužití postavení v obchodním styku, § 258 odst. 1 písm. b), § 259 odst. 3 tr. ř., § 255a odst. 1 tr. zákoníku

II.  Odvolací soud na podkladě podaného odvolání zruší podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně, kterým byl obviněný shledán vinným přečinem zneužití postavení v obchodním styku podle § 255a odst. 1 tr. zákoníku a byl mu uložen trest, a sám podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodne o vině a trestu obviněného, zjistí-li po provedení dokazování podle § 263 odst. 6, 7 tr. ř., že závěry soudu prvního stupně o podstatě skutku jsou správné, pouze nebyla dostatečně prokázána výše dosaženého prospěchu a tuto vadu nelze dalším dokazováním odstranit. Přitom převezme učiněná skutková zjištění, s výjimkou závěru o výši prospěchu, a skutek kvalifikuje jako uvedený přečin. Vrácení věci soudu prvního stupně by v takovém případě bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti trestního řízení.

(Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 1. 2024, sp. zn. 9 To 82/2023)

Neslučitelnost trestních sankcí, Souhrnný trest, § 53 odst. 1, § 43 odst. 2 tr. zákoníku

Omezení podle § 53 odst. 1 tr. zákoníku platí i při ukládání souhrnného trestu podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku. Proto soud nemůže uložit pachateli např. vedle trestu odnětí svobody již vykonaného na podkladě zrušeného výroku o trestu v dřívějším rozsudku též trest obecně prospěšných prací.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 3 Tz 17/2025)

Zproštění obžaloby, Skutek, § 226 písm. a), c) tr. ř.

V trestním řízení vedeném proti více obviněným, jimž je kladena za vinu účast na spáchání téhož skutku, je třeba toho z obviněných, jehož vina nebyla prokázána, zprostit obžaloby podle § 226 písm. c) tr. ř., nikoli podle § 226 písm. a) tr. ř., bylo-li prokázáno, že se skutek stal a spáchala jej jiná osoba.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2025, sp. zn. 6 Tdo 463/2025)

Výslech svědka, Výpověď svědka, § 101 odst. 2 tr. ř.

Podle § 101 odst. 2 věta třetí tr. ř. musí být vyslýchanému svědkovi dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se dozvěděl okolnosti jím uváděné. Pokud by orgán činný v trestním řízení takto nepostupoval a svědkovi danou možnost neposkytl, bez dalšího by to neznamenalo, že je výpověď svědka opatřená jinak za splnění zákonných požadavků procesně neúčinná.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2025, sp. zn. 6 Tdo 501/2025)

Pojistný podvod, Škoda, § 210 odst. 2, odst. 4, odst. 5 písm. c) nebo odst. 6 písm. a) tr. zákoníku

Škoda jako znak objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu podle § 210 odst. 2, odst. 4, odst. 5 písm. c) nebo odst. 6 písm. a) tr. zákoníku vzniká vyplacením pojistného plnění pojišťovnou v důsledku podvodného jednání pachatele. Proto neplatnost pojistné smlouvy nebo následné odstoupení poškozené pojišťovny od pojistné smlouvy a vznik práva na vrácení pojistného plnění nemá pro naplnění uvedeného zákonného znaku daného trestného činu žádný význam.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2023, sp. zn. 6 Tdo 1085/2022)

Důvod dovolání, že ve věci rozhodl vyloučený orgán, § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř.

Pokud obviněný před rozhodnutím odvolacího soudu uplatnil a následně vzal zpět námitku podjatosti členů jeho senátu, takže neumožnil rozhodnutí odvolacího soudu o této námitce, nejsou splněny podmínky dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2024, sp. zn. 11 Tdo 835/2024)