Vychází Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 3/2025
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
přinášíme Vám letošní podzimní číslo Bulletinu oddělení analytiky a srovnávacího práva, které opět obsahuje anotace vybraných rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie a vybraných vnitrostátních vrcholných soudů, stejně jako další aktuální zajímavosti – jako například přehled nedávných rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva proti České republice či informaci o posledním Mezinárodním newsletteru francouzského Kasačního soudu.
Mezi rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která jsme tentokrát zařadili, patří např. rozsudek ve věci Ilareva a ostatní proti Bulharsku, v němž se zabýval účinností vyšetřování nenávistných projevů na internetu. V tomto případě Soud rozhodl, že vyšetřování vnitrostátních orgánů nebylo dostatečné, a shledal tak, že došlo k porušení čl. 8 ve spojení s čl. 14 Úmluvy. Bez zajímavosti není ani rozsudek ve věci X. proti Kypru, kde Soud zkoumal otázku porušení Úmluvy v souvislosti s nedostatečným vyšetřováním obvinění ze sexuálního násilí. Zejména vzhledem k procesním nedostatkům, zahrnujícím nedostatečné zajištění důkazů, neřešení otázky souhlasu, genderové stereotypy či reviktimizaci oběti Soud shledal, že k porušení čl. 3 a 8 Úmluvy také došlo.
Rovněž Soudní dvůr Evropské unie v nedávné době vydal řadu zajímavých rozhodnutí. Z nich jsme do tohoto čísla vybrali např. rozsudek ve věci innogy Energie, kde se Soudní dvůr zabýval problematikou smluvní pokuty jako zneužívajícího ujednání ve spotřebitelské smlouvě o dodávce elektřiny na dobu určitou. Dospěl přitom k závěru, že ujednání o smluvní pokutě takovouto zneužívající povahu mít může. V rozsudku ve věci Chmieka pak posuzoval mezinárodní příslušnost k projednání žaloby na náhradu za užívání nemovitosti bez smluvního základu. Rozhodl, že mezinárodní příslušnost soudů členského státu k jejímu projednání založit na pravidle výlučné příslušnosti podle nařízení Brusel I (bis) nelze. Je ji však možné založit na alternativním jurisdikčním pravidle ve věcech týkajících se deliktní odpovědnosti.
V neposlední řadě pak v tomto čísle z rozhodnutí vnitrostátních soudů naleznete hned dvě rakouského Nejvyššího soudního dvora. Prvním je zajímavý rozsudek týkající se spoluzavinění poškozeného cyklisty na elektrokole, který při jízdě neměl přilbu. Zde soud dospěl k závěru, že její absence představovala lehkomyslnost, vlivem které došlo ke snížení výše přiznaného bolestného o míru spoluzavinění. V usnesení týkajícím se odpovědnosti lékaře za nedostatečné poučení pacienta s lehkou mentální retardací pak rakouský Nejvyšší soudní dvůr konstatoval, že lékař pacientku dostatečně poučil a že omezení jejích kognitivních schopností nebylo pro lékaře rozpoznatelné. Dospěl tak k závěru, že lékař postupoval v souladu s odbornými standardy a vzniklou újmu nezavinil.
Oddělení analytiky a srovnávacího práva
Podobné tiskové zprávy
AEQUITAS 3/2025 Vám přináší rozhovory s Věrou Kůrkovou, předsedkyní senátu trestního kolegia a Ondřejem Vítů, soudcem trestního kolegia; článek o semináři “Mezi Soudy”, který se konal v budově Nejvyššího soudu a který byl zaměřen na stejnojmennou platformu Kanceláře vládního zmocněnce; Nejvyšší soud také navštívili zástupci zahraničních institucí, jak se dočtete v článku k delegaci španělského Ústavního soudu a článku o jednání akademických pracovníků z Univerzity Adama Mickiewicze; předseda Nejvyššího soudu besedoval se studenty prvních ročníků Právnické fakulty Masarykovy univerzity na akci “Prvákoviny”; závěrem naleznete v novém čísle i článek Z rozhodovací činnosti.
Vychází letní číslo Bulletinu, které má opět za cíl přiblížit Vám zajímavou rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora Evropské unie a vrcholných vnitrostátních soudů.
AEQUITAS 2/2025 Vám přináší článek z konference “Znalectví a jeho perspektivy 2025", kterou společně pořádali Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud; článek zaměřující se na novinky v pracovním právu, které představil předseda senátu Miroslav Hromada na setkání kolegií Nejvyšších soudů České republiky a Slovenské republiky; článek o ocenění Právník roku, které obdržela předsedkyně senátu trestního kolegia Věra Kůrková v kategorii trestní právo; další články se týkají toho, že v letošním roce vydala Česká národní banka ve spolupráci s Nejvyšším soudem pamětní mince, Nejvyšší soud investoval do nové schodišťové plošiny, a zapůjčení taláru soudce Nejvyššího soudu pro Muzejní noc, které se účastnil Lotyšský Nejvyšší soud; tradičně také naleznete v novém čísle článek Z rozhodovací činnosti.