Nejvyšší soud: Bydliště poškozeného v zahraničí neovlivňuje výši náhrady nemajetkové újmy na zdraví
Nejvyšší soud (NS) rozhodl o dovolání žalobce, občana Spolkové republiky Německo, ve věci náhrady újmy na zdraví vzniklé při železniční nehodě na území České republiky. Dovolání žalobce bylo jako nedůvodné zamítnuto.
Žalobce utrpěl v roce 2020 při vlakové nehodě v České republice závažná zranění s trvalými následky. V řízení se domáhal mimo jiné vyšší náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, přičemž argumentoval, že výše náhrady by měla reflektovat jeho bydliště a životní úroveň v Německu, nikoli průměrnou mzdu v České republice.
Soudy nižších stupňů jeho nárok v této části zamítly s tím, že náhrada nemajetkové újmy byla stanovena v souladu s ustálenou judikaturou a metodikou vycházející z českého právního prostředí, která při stanovení výše náhrady vychází kromě jiného i z průměrné mzdy v národním hospodářství v České republice jako ze základní referenční jednotky.
NS se zabýval dosud neřešenou právní otázkou, zda může být bydliště poškozeného v zahraničí a s tím spojená odlišná životní úroveň relevantním kritériem pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví a zda má být při zohlednění míry trvalých obtíží poškozeného zohledněna průměrná mzda v Německu, jak požadoval dovolatel. NS zdůraznil, že bydliště poškozeného v zahraničí ani rozdílná životní úroveň nejsou relevantními hledisky pro stanovení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku.
Náhrada nemajetkové újmy na zdraví má kompenzovat utrpěnou bolest a trvalé následky, nikoli ekonomické poměry poškozeného. Život a zdraví mají v českém právu stejnou hodnotu bez ohledu na státní příslušnost, bydliště či majetkové poměry. Zohlednění životní úrovně by vedlo k nepřípustné nerovnosti mezi poškozenými a bylo by v rozporu se zásadou rovnosti a principem legitimního očekávání.
NS rovněž konstatoval, že případné zvýšené životní náklady nebo ztráty na výdělku lze uplatňovat v rámci náhrady majetkové škody, nikoli při stanovení náhrady nemajetkové újmy.
Rozhodnutí přináší důležité sjednocení judikatury v oblasti odškodňování újmy na zdraví s mezinárodním prvkem. Potvrzuje, že výše náhrady nemajetkové újmy je určována objektivními kritérii souvisejícími s rozsahem zdravotního poškození, nikoli subjektivními ekonomickými podmínkami poškozeného.
Rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2454/2025 je ve dnech od 2. dubna 2026 do 17. dubna 2026 vyhlašován na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu a na úřední desce v budově Nejvyššího soudu. Poté bude svěšen a vzápětí trvale umístěn v pseudonymizované podobě ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webu www.nsoud.cz.
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) rozhodl o dovolání bývalé učitelky Mgr. M. B. ve sporu o ochranu osobnosti proti společnosti Seznam Zprávy, a.s. Dovolání odmítl jako nepřípustné a zároveň zastavil řízení v části, v níž směřovalo proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud (NS) zrušil rozhodnutí odvolacího soudu v citlivém sporu týkajícím se úmrtí novorozence při porodu v Nemocnici Jablonec nad Nisou. Případ vrací k novému projednání. Rodiče se domáhají omluvy a odškodnění ve výši přes 10 milionů korun. Tvrdí, že jejich syn zemřel v důsledku pochybení zdravotnického personálu při vyhodnocování kardiotokografických (CTG) záznamů a opožděného rozhodnutí o císařském řezu.
Nejvyšší soud (NS) zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ve věci odškodnění žalobkyně za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem soudní exekutorky. Odvolací soud podle NS pochybil, když odmítl zohlednit okolnosti zvláštního zřetele hodné, zejména úmyslné jednání exekutorky, její vědomé porušení povinností a následné pokusy zakrývat protiprávní postup.