Nejvyšší soud potvrdil trestní odpovědnost za veřejnou prezentaci symbolu „Z“
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého komunálního politika, který byl odsouzen za projevy spočívající ve veřejné prezentaci symbolů spojovaných s podporou ruské vojenské agrese proti Ukrajině.
Muž se v dubnu 2024 pohyboval centrem Pardubic v mikině se symbolem „Z“, nápisem „Za vítězství“ v azbuce a dalšími znaky spojovanými s podporou ruské agrese proti Ukrajině. Podle soudů tím veřejně vyjadřoval souhlas s vojenským útokem Ruska na Ukrajinu. NS se s jejich závěry nyní ztotožnil.
Rozhodnutí je významné především tím, že se podrobně zabývá otázkou, zda lze souhlas s protiprávním jednáním vyjádřit také symbolickou formou. NS zdůraznil, že význam sdělení nemusí být vyjádřen pouze slovem, ale může vyplývat i z použitých symbolů, grafických motivů, gest nebo jiných forem veřejné prezentace. Pro posouzení je rozhodující jejich význam v konkrétním kontextu a způsob, jakým jsou vnímány veřejností.
NS odmítl argument, že použitá symbolika není obsažena v žádném oficiálním seznamu zakázaných symbolů. Podle NS není rozhodující existence podobného seznamu, ale skutečný význam symbolů v konkrétním společenském kontextu. V posuzované věci navíc nešlo pouze o samotné písmeno „Z“, ale o kombinaci několika motivů, jejichž společné vyznění podle soudu nepřipouštělo jiný rozumný výklad než podporu ruské vojenské agrese.
NS rovněž zdůraznil, že trestní odpovědnost není podmíněna tím, že pachatel pronáší projevy, vystupuje na veřejném shromáždění nebo se snaží přesvědčovat jiné osoby. Pokud je význam projevu jednoznačný, může skutkovou podstatu trestného činu naplnit již samotná veřejná prezentace symbolů.
Při posuzování subjektivní stránky NS přihlédl také k osobě obviněného. Zdůraznil, že šlo o vysokoškolsky vzdělaného člověka s dlouhodobou zkušeností z veřejného a politického života, který se navíc opakovaně vyjadřoval k otázkám souvisejícím s Ruskem a Ukrajinou. Za těchto okolností nepřisvědčil jeho tvrzení, že si nebyl vědom významu použitých symbolů.
NS zdůraznil, že svoboda projevu patří k základním právům demokratické společnosti, má však své meze. Veřejná podpora či schvalování nejzávažnějších mezinárodních zločinů podle něj překračují hranice projevu, kterému náleží plná ústavní ochrana.
Sp. zn. 7 Tdo 573/2026.
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve věci týrání psa Bladea. Dospěl přitom k závěru, že uložený dvouletý podmíněný trest není v rozporu se zákonem ani zjevně nepřiměřený okolnostem případu.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání muže odsouzeného za dlouhodobé fyzické a psychické týrání manželky a nezletilé dcery. Současně se zabýval otázkou, jak posuzovat případy, kdy pachatel domácího násilí směřuje své útoky vůči více členům rodiny, z nichž jeden je zároveň jemu svěřenou osobou.
Nejvyšší soud (NS) ve velkém senátu trestního kolegia zásadně sjednotil judikaturu k trestnému činu podílnictví a zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů v kauze prodeje mimořádně cenných historických listin.