Nejvyšší soud zamítl dovolání Filipa Smoljaka ve sporu o ochranu osobnosti
Nejvyšší soud (NS) v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské zamítl dovolání Filipa Smoljaka a potvrdil rozhodnutí nižších soudů, které zamítly jeho žalobu na ochranu osobnosti proti společnostem Respekt Media a.s. a Economia a.s. Podle NS články představovaly přípustnou kritiku. Případ se týkal dvou článků: „Filipika“ s podtitulem „Jak vidím spor o autorská práva na Járu Cimrmana“, jehož autorem byl pan Zdeněk Svěrák, a „Peníze podle Leoše Rouska: Vypukly dědické spory o Járu Cimrmana. Vydělat se ale dá stále i na ropě“. Dovolatel, který je dědicem autorských práv po svém otci, Ladislavu Smoljakovi, se domáhal omluvy a finančního odškodnění za tvrzený zásah do jeho osobnostních práv. Podle jeho názoru články vykreslily negativní obraz mstivého dědice, který poškozuje pověst Divadla Járy Cimrmana.
NS ve svém rozhodnutí analyzoval střet práva na ochranu osobnosti s právem na svobodu projevu a informací. Ačkoliv uznal, že dovolatel není primárně veřejně činnou osobou jako politik či umělec, zdůraznil, že svou aktivitou ve věci autorských práv se stal součástí veřejné diskuse.
NS shledal, že články obsahovaly převážně hodnotící soudy a oprávněnou kritiku, které měly pravdivý základ. Výrazy jako „mstivý minoritní dědic“ nebo „poškozuje otcovo dílo“ nebyly shledány jako vulgární, obscénní či prvoplánově urážlivé, ale jako přiměřené danému kontextu. NS zohlednil, že kritický článek napsal Zdeněk Svěrák (dlouholetý kolega a přítel otce žalobce) a použil formu tzv. filipiky, tedy žurnalistického žánru, který je z povahy věci osobní a ostrý.
NS potvrdil, že nebyla prokázána žádná újma, kterou by žalobce utrpěl kvůli publikaci článků. Jeho potíže byly způsobeny jinými okolnostmi. Zároveň NS potvrdil, že spor o autorská práva týkající se tak významného kulturního díla, jako je tvorba Járy Cimrmana, je ve veřejném zájmu a vyžaduje větší míru tolerance ke kritice.
NS proto dovolání zamítl a rozhodnutí Městského soudu v Praze potvrdil.
Rozsudek ve věci sp. zn. 25 Cdo 3277/2024 je ve dnech 7. srpna až 22. srpna 2025 vyhlašován na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu a úřední desce v budově Nejvyššího soudu. Poté bude svěšen a vzápětí na to trvale umístěn v pseudonymizované podobě ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webu www.nsoud.cz.
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) se důrazně ohrazuje proti nepravdivým tvrzením, podle kterých bylo jeho rozhodnutí ve věci vydání elektronických zařízení T. J. přijato za nestandardních okolností a představuje nepřípustný odklon od vlastní judikatury. Především platí, že NS nerozhodl o vydání žádného konkrétního zařízení obviněnému T. J. Pouze zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů, jimiž bylo (v rozporu s judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu) rozhodnuto o tom, že data obsažená v dotčených elektronických zařízeních budou bez dalšího vymazána.
Senát Nejvyššího soudu (NS) ve složení z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Engelmanna vyhověl dovolání obviněné, která byla odsouzena okresním soudem k podmíněnému trestu za nedbalostní trestný čin. Její odvolání krajský soud zamítl jako odvolání podané osobou neoprávněnou, a to bez věcného přezkoumání.
Senát Nejvyššího soudu (NS) ve složení z předsedkyně JUDr. Hany Tiché, která byla zároveň soudkyní zpravodajkou, a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Martiny Vršanské, odmítl dovolání Ing. Andreje Babiše proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. května 2023, č.j. 27 Co 66/2023-291, ve věci ochrany osobnosti žalobkyně P. H.