Soudy budou muset znovu posoudit, zda společnosti AKRA broker vznikla ve sporu s Českou televizí nemajetková újma a zda má právo na její odčinění poskytnutím požadované omluvy
Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání společnosti AKRA broker, s.r.o., která se soudí s Českou televizí kvůli údajně poškozujícím informacím odvysílaným v pořadu Černé ovce. NS zrušil předchozí rozhodnutí Vrchního i Městského soudu v Praze v části, která žalobkyni nepřiznávala nárok na omluvu, a vrátil věc zpět Městskému soudu k novému projednání.
Společnost AKRA broker podala žalobu na Českou televizi, protože se domnívala, že byla poškozena reportáží odvysílanou v pořadu Černé ovce v roce 2019. Žádala, aby Česká televize odstranila záznam pořadu a omluvila se. Soudy nižších stupňů žalobě nevyhověly v části týkající se omluvy, a opíraly se přitom o tehdejší judikaturu NS. Podle ní právnická osoba nemůže požadovat odčinění nemajetkové újmy způsobené (samotným) neoprávněným zásahem do své pověsti, například právě formou omluvy.
NS odkázal na nedávné rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia i na nález Ústavního soudu z ledna 2025, které dovodily, že právnické osoby mohou pro ochranu své pověsti použít (analogicky) stejné prostředky jako při ochraně proti nekalé soutěži, včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění k odčinění způsobené nemajetkové újmy. Zasáhne-li tedy právnické osobě někdo neoprávněně do pověsti – například nepravdivým reportováním v médiích – může se domáhat nejen kupříkladu odstranění škodlivého obsahu, ale i omluvy nebo jiného přiměřeného zadostiučinění, jestliže jí v důsledku takového zásahu vznikla nemajetková újma.
Městský soud v Praze bude nyní muset případ znovu projednat a v souladu s aktuální rozhodovací praxí NS rovněž zhodnotit, zda společnosti AKRA broker vznikla nemajetková újma a zda má vzhledem ke konkrétním okolnostem věci právo na její odčinění poskytnutím požadované omluvy.
Rozsudek ve věci sp. zn. 23 Cdo 1366/2025 je ve dnech 11. září až 26. září 2025 vyhlašován na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu a úřední desce v budově Nejvyššího soudu. Poté bude svěšen a vzápětí na to trvale umístěn v pseudonymizované podobě ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webu www.nsoud.cz.
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že český zákon o evidenci skutečných majitelů (ZESM) odporuje unijnímu právu, a to v části, v níž otevírá široké veřejnosti přístup do evidence. V důsledku toho stát nesmí nutit právnické osoby ani svěřenské fondy (dále též jen „evidující osoby“), aby své skutečné majitele do této evidence zapisovaly.
Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobce Ing. J. P. v dlouholetém sporu o určení vlastnictví 10% podílu v uvedené společnosti. Tímto rozhodnutím Nejvyšší soud definitivně potvrdil rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, podle kterého se stal vlastníkem sporného podílu ve společnosti BOHEMIA ENERGY entity již v roce 2014 T. B., a to přesto, že proces uzavření smlouvy proběhl relativně nestandardně.
Nejvyšší soud (NS) v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské zamítl dovolání Filipa Smoljaka a potvrdil rozhodnutí nižších soudů, které zamítly jeho žalobu na ochranu osobnosti proti společnostem Respekt Media a.s. a Economia a.s. Podle NS články představovaly přípustnou kritiku. Případ se týkal dvou článků: „Filipika“ s podtitulem „Jak vidím spor o autorská práva na Járu Cimrmana“, jehož autorem byl pan Zdeněk Svěrák, a „Peníze podle Leoše Rouska: Vypukly dědické spory o Járu Cimrmana. Vydělat se ale dá stále i na ropě“. Dovolatel, který je dědicem autorských práv po svém otci, Ladislavu Smoljakovi, se domáhal omluvy a finančního odškodnění za tvrzený zásah do jeho osobnostních práv. Podle jeho názoru články vykreslily negativní obraz mstivého dědice, který poškozuje pověst Divadla Járy Cimrmana.