Nejvyšší soud: Opatrovník není „vládcem“ života opatrovance. Musí respektovat jeho přání a aktivně hájit jeho zájmy
Nejvyšší soud (NS) vydal významné rozhodnutí, které může ovlivnit způsob výkonu opatrovnictví v České republice. Ve svém rozsudku zdůraznil, že opatrovník není pouze správcem života a majetku opatrovance, ale především jeho pomocníkem, který musí respektovat jeho názory, přání a právo rozhodovat o vlastním životě v maximální možné míře.
NS v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., zrušil rozhodnutí nižších soudů v části týkající se ponechání dosavadního opatrovníka a věc vrátil k novému projednání. Důvodem byly nedostatečně posouzené námitky opatrovance vůči způsobu výkonu opatrovnictví.
Případ se týkal muže dlouhodobě omezeného ve svéprávnosti z důvodu závažného duševního onemocnění. Ten namítal, že opatrovník nerespektuje jeho přání při správě majetku ani při výběru právního zástupce.
Podle NS omezení svéprávnosti neznamená ztrátu práva podílet se na rozhodování o vlastním životě. Opatrovník musí přihlížet k názorům opatrovance a jeho záležitosti zařizovat v souladu s nimi, pokud tomu nebrání objektivní důvody. Nemá vůči němu vystupovat autoritativně, ale jako pomocník při naplňování jeho představ a zájmů.
Významná část sporu se týkala bytu, jehož je opatrovaný většinovým spoluvlastníkem. Opatrovaný dlouhodobě usiloval o jeho rekonstrukci a pronájem. NS upozornil, že soudy dostatečně nezkoumaly, zda opatrovník při správě majetku postupoval s péčí řádného hospodáře a zda nevyužíváním bytu nevzniká opatrovanci škoda. Opatrovník podle soudu nemůže zůstávat pasivní, ale musí aktivně hledat řešení odpovídající zájmům opatrovance.
NS se vyjádřil také k právu na právní pomoc. Zdůraznil, že opatrovník nemůže bezdůvodně odmítnout advokáta, kterého si opatrovaný sám vybral. Pokud tak učiní, musí svůj postup opřít o konkrétní důvody vycházející ze zájmů opatrovance.
Rozsudek současně připomíná, že již samotná hrozba střetu zájmů mezi opatrovníkem a opatrovancem může být důvodem pro jmenování kolizního opatrovníka.
Rozhodnutí představuje významné posílení práv osob omezených ve svéprávnosti a potvrzuje, že opatrovnictví musí být vykonáváno výhradně v zájmu opatrovaného člověka, s respektem k jeho důstojnosti, autonomii a právu podílet se na rozhodování o vlastním životě. Rozhodnutí může mít významné dopady nejen na činnost veřejných opatrovníků, ale také na soudní praxi při kontrole výkonu opatrovnictví a ochraně práv lidí s omezenou svéprávností.
Rozsudek sp. zn. 24 Cdo 401/2026 je trvale umístěn v pseudonymizované podobě ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu na webu www.nsoud.cz zde.
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí
Podobné tiskové zprávy
Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že provozovatelka restaurace nemá nárok na náhradu nákladů, které vynaložila na provoz podniku a které se následně ukázaly jako zbytečné v důsledku covidových omezení. Rozsudek přináší důležité upřesnění, za jakých podmínek lze po státu požadovat náhradu tohoto typu škody.
Nejvyšší soud (NS) uzavřel neobvyklý spor o vzorky měsíčního prachu, které se do Československa dostaly v 70. letech v rámci mezinárodní vědecké spolupráce se Sovětským svazem. Dovolání žalované odmítl. Tím ve svém důsledku potvrdil, že vzorky patří Akademii věd ČR.
Nejvyšší soud (NS) zásadním způsobem zasáhl do výkladu pravidel pro odškodňování újmy po očkování proti onemocnění COVID‑19. Zrušil rozhodnutí obou nižších soudů, které žalobu odmítly, a věc vrátil k novému projednání.