NEJVYŠŠÍ SOUD

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Hany Tiché a soudců Petra Vojtka a Roberta Waltra v právní věci žalobce Tomia Okamury proti žalované akciové společnosti CZECH NEWS CENTER, a. s., o ochranu osobnosti. Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že potvrdil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně a žalobci uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení. Znamená to, že žalovaná se žalobci nemusí omluvit za to, že v období, kdy kandidoval na prezidenta a posléze do poslanecké sněmovny, jej v časopisu Reflex a na svém internetovém serveru označovala jako „Pitomio“, a nebylo jí uloženo zdržet se užití tohoto označení do budoucna.

Nejvyšší soud posuzoval situaci, kdy žalovaný jako spolek působící v oblasti ochrany přírody upravil reklamní spot žalobkyně podnikající mimo jiné v oboru výroby elektrické energie. Žalovaný vložil do tohoto reklamního sporu několik nových (obsahově nesourodých) záběrů za účelem zironizování původního vyznění tohoto spotu a v takto upravené podobě jej žalovaný následně uveřejnil na svém veřejném profilu na sociální síti. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném zdržení se dalšího uveřejňování takto upraveného reklamního spotu a poskytnutí omluvy z titulu ochrany výhradního licenčního nabyvatele majetkových autorských práv k tomuto reklamnímu spotu a rovněž ochrany majitele práv výrobce zvukově obrazového záznamu podle autorského zákona, neboť k úpravě a uveřejnění předmětného reklamního spotu nedala žalovanému souhlas.

V rámci lotyšského předsednictví Výboru ministrů Rady Evropy uspořádaly Nejvyšší soud a Ústavní soud Lotyšska mezinárodní konferenci „Role soudnictví při výkonu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP)“. Hlavním tématem konference bylo posílení právního státu, což je zároveň jedním z cílů, které si Lotyšsko stanovilo pro své předsednictví ve Výboru ministrů Rady Evropy. Úvodní projevy na konferenci pronesli předseda Ústavního soudu Aldis Laviňđ, předseda Nejvyššího soudu Aigars Strupišs a ministryně spravedlnosti Inese Lîbiňa-Egnere.

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty, popř. stanoviska, aktuálně schválené oběma kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti nově tyto právní věty publikuje co nejrychleji právě formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty schválené na zasedání trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 20. září 2023, jsou součástí této tiskové zprávy.

Před snahami o oslabení demokracie, relativizací lidských práv a před působením dezinformací varoval dnes v Brně předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy. Na konferenci k 30. výročí působení NS v samostatném Česku Angyalossy uvedl, že soudní moc má působit jako stabilní pilíř, který podepře základní hodnoty právního státu i tehdy, když začnou selhávat další složky moci. Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) by měl NS zajišťovat předvídatelnost a konzistentnost soudního rozhodování v zemi, což podle ní posiluje u lidí víru ve spravedlnost a demokracii. „Společnost čelí pokusům ji rozkolísat a znejistit. Je důležité mít kotvu,“ řekla Pekarová Adamová.

Ve smluvní praxi se nikoli výjimečně vyskytují situace, kdy jedna ze stran smluvený závazek zpochybňuje s argumentací, kterou lze zjednodušit jako námitku „jednal jsem v omylu“. V soudních sporech potom soudy řeší i hraniční situace, kdy jde skutečně o omyl v právním slova smyslu, jak jej zná zákonná úprava v občanském zákoníku a za jakých podmínek se tato právní úprava omylu použije a strana smlouvy se jí může dovolávat. Nejvyšší soud se otázkami aplikace právní úpravy omylu aktuálně zabýval ve dvou sporech, které rozhodoval senát č. 23 občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve složení ze soudců Pavla Horáka, který byl v první věci předsedou senátu, Bohumila Dvořáka, který byl v druhé věci předsedou senátu, a Pavla Tůmy.

Nejvyšší soud pravidelně zveřejňuje spolu s anotacemi na svých internetových stránkách právní věty schválené oběma svými kolegii. V zájmu co nejrychlejšího informování veřejnosti publikuje čerstvě schválené právní věty také formou pravidelných tiskových zpráv. Právní věty rozhodnutí, která budou následně publikována jako zásadní judikáty ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, což odsouhlasilo jednání občanskoprávního a obchodního kolegia dne 13. září 2023, jsou součástí této tiskové zprávy.

Na půdě Vrchního soudu v Praze se včera odpoledne sešli vrcholní představitelé soudů a státního zastupitelství. Jednání se účastnil předseda a místopředseda Nejvyššího soudu, předseda a místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu, nejvyšší státní zástupce, předsedové Vrchního soudu v Praze a Vrchního soudu v Olomouci, zástupci z řad představitelů krajských soudů, předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem a předseda Krajského soudu v Ostravě, prezidenti Soudcovské unie a Unie státních zástupců.

Nejvyšší soud (NS) se v senátu pod předsednictvím JUDr. Pavla Simona, který byl zároveň soudcem zpravodajem, zabýval dovoláním žalobkyně – obchodní společnosti, ve sporu o náhradu škody, která jí měla vzniknout v důsledku krizových opatření, jimiž byl omezen a posléze zcela zakázán maloobchodní prodej a poskytování služeb v provozovně žalobkyně. Tvrzená škoda podle žalobkyně představuje ušlý zisk za období od 28. 10. 2020 do 28. 2. 2021 ve výši 1 100 123 Kč. Žalobkyně zdůraznila, že stát podle ustanovení § 36 zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon (dále jen „krizový zákon“), objektivně odpovídá za škodu vzniklou v důsledku přijatých krizových opatření, a to bez ohledu na to, zda jejich přijetí bylo správné či nezbytné.

V neděli uplyne třicet let od založení Nejvyššího soudu v Brně. Vrcholná justiční instituce vznikla rozdělením Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, který sídlil v Praze. Hlavním úkolem tohoto soudu je vypořádat se s tak zvanými mimořádnými opravnými prostředky. Tedy přezkoumávat rozhodnutí nižších soudních instancí. Ročně takovýchto dovolání musí řešit kolem sedmi tisíc.