Nájem bytu; vyklizení bytu; náhrada za užívání bytu, § 2270 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 2271 zák. č. 89/2012 Sb., § 2295 zák. č. 89/2012 Sb., § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., § 2235 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 2239 zák. č. 89/2012 Sb., § 243d odst. 1 písm. a) zák. č. 99/1963 Sb., § 243d odst. 1 písm. b) zák. č. 99/1963 Sb., § 2292 zák. č. 89/2012 Sb.

Při prodlení s placením nájemného je nájemce bytu povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; smluvní úrok z prodlení nelze sjednat nad tuto výši. Pronajímatel má právo na náhradu za užívání bytu (bývalým) nájemcem ve výši ujednaného nájemného podle § 2295 o. z. do doby, kdy mu je byt skutečně odevzdán (§ 2292 o. z.), bez ohledu na to, zda ho nájemce užívá. 

Rybářská stráž; odpovědnost za škodu; výkon činnosti; poškození věci; úhyn zvířete, § 18 odst. 4 zák. č. 99/2004 Sb., § 18 odst. 5 zák. č. 99/2004 Sb., § 494 zák. č. 89/2012 Sb.

Škodou na věcech vzniklou v souvislosti s výkonem činnosti rybářské stráže podle § 18 odst. 4 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, je i škoda vzniklá usmrcením nebo poraněním psa, který člena rybářské stráže při výkonu činnosti doprovázel. 

Odpovědnost za škodu; odpovědnost z provozní činnosti; objektivní odpovědnost, § 2924 zák. č. 89/2012 Sb., § 237 zák. č. 99/1963 Sb., § 2 odst. 5 zák. č. 274/2001 Sb., § 420a zák. č. 40/1964 Sb., § 2918 zák. č. 89/2012 Sb.

Za újmu způsobenou únikem splaškové vody z kanalizace odpovídá provozovatel kanalizace (§ 2924 o. z.) bez ohledu na to, že mezi ním a poškozeným neexistoval závazkový právní vztah. Pro objektivní odpovědnost z provozní činnosti je bez významu, že nepříznivý vliv provozu na okolí byl vyvolán pochybením jiného subjektu pověřeného provozovatelem konkrétní technickou činností na kanalizačním řadu. Provozovatel se zprostí odpovědnosti (§ 2924 věta druhá o. z.), prokáže-li, že si při provozní činnosti počínal s opatrností, jaká odpovídá dosažené úrovni poznání v daném oboru i obecné zkušenosti (řádný a odborně způsobilý provozovatel). 

Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance; započtení pohledávky; náhrada škody; mzda; plat, § 144a odst. 4 zák. č. 262/2006 Sb., § 147 odst. 3 zák. č. 262/2006 Sb., § 1982 zák. č. 89/2012 Sb., § 2045 zák. č. 89/2012 Sb., § 56 odst. 1 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb.

Jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné, i kdyby byly dodrženy zákonné limity vyplývající z ustanovení § 278 a § 279 odst. 1 o.s.ř. Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem. 

Insolvenční řízení; společné oddlužení manželů; úpadek; zastavení řízen; zpětvzetí návrhu, § 91 zák. č. 99/1963 Sb., § 129 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 130 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. ve znění do 30. 6. 2017, § 130 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb. ve znění do 30. 6. 2017, § 394 zák. č 182/2006 Sb., § 394a zák. č. 182/2006 Sb.

Podají-li manželé (dlužníci) společný insolvenční návrh a vezme-li jeden z těchto manželů insolvenční návrh zpět ještě před rozhodnutím o úpadku nebo předtím, než jiné rozhodnutí o (společném) insolvenčním návrhu již nabylo právní moci, insolvenční soud ve vztahu k tomuto manželu zastaví insolvenční řízení; souhlas druhého manžela (druhého insolvenčního navrhovatele) s takovým zpětvzetím se nevyžaduje bez zřetele k tomu, že manželé spojili s insolvenčním návrhem i společný návrh manželů na povolení oddlužení. Podají-li manželé (dlužníci) společný návrh manželů na povolení oddlužení (§ 394a odst. 3 insolvenčního zákona), nevyžaduje se k tomu, aby jeden z těchto manželů vzal za sebe takový návrh účinně zpět, souhlas druhého manžela. 

Smlouva o dílo; zajištění pohledávky; pozastávka; záruka; insolvenční řízení; úpadek dlužníka, § 253 zák. č. 182/2006 Sb.

Ujednání o slevě ve výši pozastávky pro případ nevyčerpání záruky v důsledku úpadku zhotovitele je platným ujednáním vyjadřujícím hodnotu nerealizované záruky. 

Bezdůvodné obohacení; aktivní legitimace; pasivní legitimace; strany smlouvy, § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., § 2995 zák. č. 89/2012 Sb.

I. V režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že aktivní a pasivní věcná legitimace z hlediska práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním dle neplatné, zdánlivé či zrušené smlouvy svědčí zásadně pouze smluvním stranám. II. Princip vázanosti bezdůvodného obohacení na smluvní strany se může uplatnit i tam, kde je obsahem smluvního plnění povinnost vyrovnat cizí dluh. 

Bezdůvodné obohacení; plnění za jiného, § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., § 2997 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 1936 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb.

Právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním za jiného (§ 2991 o. z.) není vyloučeno podle § 2997 odst. 1, věty druhé, o. z. samotnou skutečností, že ochuzený (plnitel) vědomě poskytl plnění namísto obohaceného (dlužníka), ač k tomu nebyl povinen, ani tím, že si ochuzený na věřiteli nevymínil postoupení pohledávky dle § 1936 odst. 2 o. z. 

Náhrada škody; odpovědnost za škodu; odpovědnost ubytovacího zařízení; škoda na věci vnesené, § 2946 zák. č. 89/2012 Sb., § 2948 zák. č. 89/2012 Sb.

Při společném ubytování více osob je základem pro výpočet stonásobku ceny ubytování za jeden den (limit výše náhrady škody na vnesených věcech podle § 2948 odst. 1 o. z.) cena připadající na osobu poškozeného. Nelze-li dovodit jiný způsob určení ceny na jednotlivé osoby, dělí se denní cena za ubytovací prostor počtem ubytovaných osob. 

Zneužití dominantního postavení; nekalá soutěž, § 2980 zák. č. 89/2012 Sb., § 2984 zák. č. 89/2012 Sb.

Osoba s dominantním postavením na trhu může své postavení zneužít podle čl. 102 Smlouvy o fungování Evropské unie výkonem práva k ochranné známce, je-li doprovázen výjimečnými okolnostmi, v jejichž důsledku dochází k potlačení soutěže na relevantním trhu. Označení výrobku jiného soutěžitele údajem „starší generace“ při srovnání se srovnatelným konkurenčním výrobkem označeným údajem „nová generace“ vyvolává u průměrného spotřebitele představu, že první z výrobků je technicky překonaný či zaostalejší; proto je takové označení způsobilé přivodit dotčenému soutěžiteli újmu.