Nadační fond; změna zakládací listiny nadačního fondu, § 10 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 303 zák. č. 89/2012 Sb., § 305 zák. č. 89/2012 Sb., § 314 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., § 317 zák. č. 89/2012 Sb., § 365 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 375 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 3049 zák. č. 89/2012 Sb.

I. Ustanovení upravující nadace nelze použít na nadační fondy subsidiárně. II. Zakladatel nadačního fondu je oprávněn měnit zakládací listinu nadačního fondu (i co do účelu) v rozsahu a způsobem, který si pro sebe v zakládací listině výslovně vyhradil, a to za (analogicky aplikovaných) podmínek stanovených pro změnu nadačních listin nadací. III. Účelem § 3049 odst. 2 a 3 o. z. je dát zakladatelům nadací a nadačních fondů vzniklých před 1. lednem 2014 možnost vyrovnat rozdílný (přísnější) standard zákonných omezení, kterými byli tito zakladatelé vázáni (na rozdíl od zakladatelů současných fundací) při projevech svých zakladatelských právních jednání. 

Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení; náklady řízení, § 146 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., § 150 zák. č. 99/1963 Sb., § 237 zák. č. 99/1963 Sb.

Je-li žalobou uplatněn nárok vůči více žalovaným a mají-li žalovaní na tento nárok plnit společně a nerozdílně, pak plnění poskytnuté jedním ze žalovaných je třeba zásadně považovat pro účely rozhodování o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 o. s. ř. za „chování“ všech žalovaných (tj. i těch, kteří plnění neposkytli), a žalobu za důvodně podanou vůči všem žalovaným. Brání-li se však některý ze žalovaných, jenž plnění na žalobou uplatněný nárok neposkytl, tím, že vůči němu není uplatněný nárok po právu, musí soud pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení posoudit důvodnost takové obrany; je-li tato obrana důvodná, rozhodne o nákladech řízení mezi žalobcem (jenž vzal žalobu zpět) a tímto žalovaným podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. 

Osobnostní práva; náhrada nemajetkové újmy; pozůstalost, § 1475 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., § 2009 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., § 2959 zák. č. 89/2012 Sb., § 107 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., § 107 odst. 5 zák. č. 99/1963 Sb.

Nárok na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké (§ 2959 o. z.), který byl za života oprávněné osoby uplatněn u soudu, tvoří po její smrti součást pozůstalosti a přechází na dědice bez ohledu na to, zda jim samotným jako osobám blízkým usmrcenému vznikl nárok na jednorázovou náhradu a zda jej uplatnili. 

Jednorázové odškodnění pozůstalých; zásah do osobnostních práv, § 420 zák. č. 40/1964 Sb., § 444 odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb., § 23 zák. č. 20/1966 Sb., § 11 zák. č. 40/1964 Sb., § 13 zák. č. 40/1964 Sb.

Uložil-li soud poskytovateli zdravotní péče zaplatit žalobcům jednorázovou náhradu za zásah do rodinných vztahů vyvolaný tím, že pro nedostatky v poučení pacienta lékařem o možnostech dalších vyšetření byla opožděně nasazena odpovídající léčba a nebyl o několik měsíců oddálen nevratně se blížící konec života osoby blízké pozůstalým, rozhodl o jiném nároku, než který žalobci učinili předmětem řízení, jestliže v žalobě požadovali jednorázovou náhradu za usmrcení osoby blízké v důsledku nesprávné diagnózy. 

Lhůta k dovolání; zachování lhůty; marné uplynutí lhůty, § 240 zák. č. 99/1963 Sb., § 57 zák. č. 99/1963 Sb.

Připadl-li konec procesní lhůty k podání na den předcházející, je podání došlé soudu e-mailem den následující opožděné. 

Doba plnění; lhůta; zastavení exekuce; řádné plnění; plnění ve splátkách; ztráta výhody splátek; notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, § 122 zák. č. 40/1964 Sb.

Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách pod ztrátou jejich výhody, je určení doby jejich plnění stanovením splatnosti; nejde o lhůtu ve smyslu § 122 obč. zák. a není rozhodné, připadla-li splatnost na sobotu, neděli nebo svátek. 

Manažerská smlouva; pracovní smlouva; statutární orgán, § 66 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., § 66 odst. 3 zák. č. 513/1991 Sb., § 2 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., § 39 zák. č. 40/1964 Sb.

Člen statutárního orgánu obchodní korporace a tato obchodní korporace se mohou odchýlit od pravidla vyjádřeného v § 66 odst. 2 větě první obch. zák. (podle kterého se jejich vztah řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě) i tak, že si pro svůj vztah ujednají režim zákoníku práce. Takové ujednání (jde-li o výkon činností spadajících do působnosti statutárního orgánu) nečiní jejich vztah pracovněprávním; i nadále půjde o vztah obchodněprávní, který se řídí obchodním zákoníkem 

Nezákonné rozhodnutí; odpovědnost státu za škodu; bezdůvodné obohacení; stát jako poslední dlužník; nemajetnost, § 7 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb.

Mezi nezákonným rozhodnutím a škodou spočívající v přiznaných nákladech řízení vedeného za účelem vymožení bezdůvodného obohacení získaného plněním na základě tohoto nezákonného rozhodnutí je vztah příčiny a následku, jestliže nebylo z okolností předem zřejmé, že dlužník poškozeného je nemajetný a že vedení dalších řízení vůči němu by tak bylo neúčelné. 

Popření pohledávky; popření pravosti pohledávky; insolvenční správce, § 193 zák. č. 182/2006 Sb., § 192 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., § 193 zák. č. 182/2006 Sb., § 197 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 199 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb.

I. Určitým popěrným úkonem insolvenčního správce je již jen prohlášení, že popírá pohledávku zcela (resp. v plné výši) co do pravosti, bez uvedení bližšího důvodu popření. Tím je pohledávka popřena co do základu, tj. co do skutečností uvedených coby důvod přihlášení pohledávky v její přihlášce. II. Popírá-li vykonatelnou pohledávku, je insolvenční správce povinen v popěrném úkonu konkrétně uvést (vedle podstatných náležitostí popěrného úkonu) i skutečnosti, pro které pohledávku popřel (důvody popření). 

Insolvenční řízení; incidenční spor; výkon práv přihlášeného věřitele, § 178 zák. č. 182/2006 Sb., § 180 zák. č. 182/2006 Sb. , § 153 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb.

I. Výkonem práv spojených s nezjištěnou pohledávkou ve smyslu § 180 insolvenčního zákona zásadně je jakékoli jednání, jež ovlivňuje insolvenční řízení právě proto, že jde o jednání „z titulu“ přihlášeného věřitele (účastníka insolvenčního řízení). II. Skutečnost, zda věřitel pohledávku přihlásil, případně s ní spojené právo vykonával v dobré víře, a jak závažné dopady na insolvenční řízení takový výkon práva měl, je pro posouzení, zda šlo o výkon práva spojený