Hlasování věřitelů; zdržel se hlasování; schůze věřitelů; způsob oddlužení, § 403 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb.

Věřitelem, který nemá právo odvolání proti usnesení o schválení oddlužení, jelikož nehlasoval o způsobu oddlužení, se rozumí jak věřitel, který nehlasoval („zdržel se hlasování“) tím, že zůstal zcela nečinný (nevyužil možnosti hlasovat mimo schůzi věřitelů a na schůzi věřitelů se nedostavil), tak věřitel, který svou „aktivitu“ navenek projevil jen tím, že se sice dostavil na schůzi věřitelů, ale přesto nehlasoval o způsobu oddlužení (výslovně prohlásil, že se hlasování zdržuje). 

Střet zájmů; neplatnost plné moci; úředně ověřený podpis, § 32 odst. 2, § 28 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., § 22, § 23 zák. č. 40/1964 Sb.

Nerozhodne-li předseda senátu o tom, že podpisy na plné moci musí být úředně ověřeny, a vznikne-li (následně) spor např. o pravost podpisu účastníka na plné moci, nelze účinky procesních úkonů učiněných na základě plné moci zástupcem účastníka zpochybnit (jen) prostřednictvím výhrady, že konkrétní okolnosti případu vydání rozhodnutí podle ustanovení § 28 odst. 4 o. s. ř. odůvodňovaly. V takovém případě je nezbytné spornou otázku (pravost plné moci) řešit dokazováním. 

Soudní poplatky; osvobození od soudních poplatků; procesní nástupce, § 107 a 107a zák. č. 99/1963 Sb., § 4, 7, 9 a 11 zák. č. 549/1991 Sb.

Podá-li odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně účastník řízení, který je osvobozen od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), není jeho procesní nástupce, který vstoupí do odvolacího řízení podle § 107a o. s. ř. po podání odvolání, povinen platit soudní poplatek za odvolání. Osvobození od soudních poplatků však na procesního nástupce nepřechází. 

Indosovaná směnka; kauzální námitky; spotřebitelská smlouva; zajištění závazku, čl. I § 17 zák. č. 191/1950 Sb.

Zajišťuje-li indosovaná směnka pohledávku remitenta za výstavcem (vlastní) směnky ze spotřebitelské smlouvy, náleží výstavci námitky vůči nabyvateli směnky zakládající se na jeho vztazích k remitentovi bez zřetele k tomu, zda nový majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu výstavce. 

Pravomoc soudu; nařízení Brusel II bis; právní úkon nezletilého; dědické řízení, čl. 1 odst. 1 písm. b) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, čl. 8 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, čl. 12 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003

České soudy mají pravomoc zahájit řízení o schválení právního úkonu učiněného v dědickém řízení za nezletilého, který má obvyklý pobyt v jiném členském státě Evropské unie, než je Česká republika, výhradně za podmínek čl. 12 odst. 3 nařízení Brusel II bis. 

Zmeškání lhůty; odvolání; omluvitelný důvod, § 58 zák. č. 99/1963 Sb.

Trvale nepříznivý zdravotní stav účastníka, jenž se v průběhu trvání lhůty k podání odvolání nezměnil, nelze považovat za omluvitelný důvod pro prominutí zmeškání lhůty ve smyslu ustanovení § 58 o. s. ř. 

Pojištění odpovědnosti za škodu; provoz motorových vozidel; náhrada škody, § 2 písm. g) zák. č. 168/1999 Sb., § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., § 6 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb., § 33 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, § 439 zák. č. 40/1964 Sb.

Jestliže pojistitel jedné z osob, která společně s dalšími osobami odpovídá za škodu způsobenou při dopravní nehodě motorových vozidel, poskytl poškozenému pojistné plnění za způsobenou škodu v plném rozsahu, resp. v rozsahu vyšším než odpovídá míře účasti jím pojištěné osoby, má výplatou takového plnění právo na vypořádání podle míry účasti jednotlivých osob na dopravní nehodě, a to přímo proti pojistitelům ostatních účastníků nehody. 

Blankosměnka; společné jmění manželů; exekuce, § 267 odst. 2 písm. a) zák. č. 99/1963 Sb., čl. I. § 10 zák. č. 191/1950 Sb., § 42 odst. 1, 2 zák. č. 120/2001 Sb.

Blankosměnka se stává směnkou (za předpokladu, že listina po vyplnění bílých míst má kvalitu směnky) až vyplněním, odtud teprve vznikají práva směnečná, a to se zpětnými účinky (ex tunc). 

Zveřejnění díla; školní dílo; licence; omezení autorského práva, § 47b zák. č. 111/1998 Sb., § 4 odst. 1 zák. č. 121/2000 Sb., § 29 odst. 1 zák. č. 121/2000 Sb., § 35 odst. 3 zák. č. 121/2000 Sb.

Ustanovení § 47b zákona č. 111/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) konstruuje kvazilicenční omezení autorského práva, jehož účelem je vysokou školou nevýdělečné zveřejnění disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, tj. zveřejnění díla [§ 4 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů)], které přesahuje užití školního díla pro vnitřní potřebu školy ve smyslu ustanovení § 35 odst. 3 zákona č. 121/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). I v tomto případě zákonného omezení autorského práva však platí restriktivní výklad, který musí být v souladu s tříkrokovým testem, který je výslovně vyjádřen v § 29 odst. 1 autorského zákona. 

Statutární orgán; náhrada škody; péče řádného hospodáře; smlouva korporace se členem jejího orgánu, § 379 zák. č. 513/1991 Sb., § 194 odst. 5 zák č. 513/1991 Sb.

Požadavek předvídatelnosti vzniku škody podle § 379 obch. zák. se uplatní i v případě, kdy je odpovědnost za škodu založena porušením povinnosti jednatele jednat s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 135 odst. 2 a § 194 odst. 5 obch. zák. Okamžikem, ke kterému je vztaženo posuzování předvídatelnosti vzniku škody, je okamžik vzniku konkrétní povinnosti, kterou jednatel porušil.