Vlastník; nemovitost; držba; vstup na cizí pozemek; neoprávněný zásah, § 1021 zák. č. 89/2012 Sb., § 1022 zák. č. 89/2012 Sb.

Vstupuje-li soused za účelem realizace oprávnění uvedených v § 1021 a § 1022 o. z. na cizí pozemek bez souhlasu vlastníka, aniž by ho k tomu opravňovalo rozhodnutí orgánu veřejné moci a aniž by šlo o případ nouze (§ 1037 o. z. ve spojení s § 14 o. z. ), zasahuje neoprávněně do držby i do vlastnického práva vlastníka pozemku. 

Nezbytná cesta , § 1021 zák. č. 89/2012 Sb., § 1022 zák. č. 89/2012 Sb., § 1029 zák. č. 89/2012 Sb.

Žalobě o povolení nezbytné cesty nelze vyhovět, je-li nezbytná cesta žádána pouze pro účely zhotovení stavby (§ 1022 o. z.) nebo pro údržbu či obhospodařování nemovité věci v rozsahu spadajícím pod § 1021 o. z. 

Hospodaření se společnou věcí; uspořádání poměrů spoluvlastníků soudem; změna využití věci ve spoluvlastnictví, § 1139 zák. č. 89/2012 Sb.

Žalobu, aby soud rozhodl o neshodě o změně dříve uzavřené dohody o správě společné věci (o hospodaření se společnou věcí), je třeba posoudit podle § 1139 o. z. 

Odbytné; výživné; bezdůvodné obohacení; pasivní legitimace; nezletilé dítě, § 97 odst. 1, 2 zák. č. 94/1963 Sb., § 99 odst. 1 zák. č. 94/1963 Sb., § 457 zák. č. 40/1964 Sb., § 85 odst. 2 zák. č. 94/1963 Sb.

Plnění na základě absolutně neplatné dohody o jednorázovém vyplacení výživného splatného v budoucnu pro nezletilé dítě (odbytné) je bezdůvodným obohacením. 

Okamžité zrušení pracovního poměru; řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru; kvalifikovaná výzva; rozsudek pro uznání, § 114b odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 153a odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb.

Povaha řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru jednostranným jednáním nevylučuje, aby předseda senátu učinil výzvu ve smyslu ustanovení § 114b o. s. ř. 

Újma na zdraví; pojištění; osvobození od soudních poplatků; provoz vozidla, § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb.

Poškozený domáhající se náhrady újmy na zdraví způsobené provozem vozidla přímo proti pojistiteli podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je osvobozen od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 

Překlad rozhodnutí; účastník řízení; cizí jazyk, § 18 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb.

Z ustanovení § 18 odst. 1 věty druhé o. s. ř. nelze dovozovat povinnost soudu zajistit překlad jím vydaného rozhodnutí do jazyka, jemuž rozumí účastník řízení, který neovládá český jazyk. 

Odměna advokáta; formulářová žaloba; náhrada škody; neoprávněný odběr plynu, § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.

Skutečnost, že jde o spor o náhradu škody z neoprávněného odběru plynu a distribuce plynu, sama o sobě nevylučuje závěr, že žaloba byla podána ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu na „ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech“. 

Zahlazení; dlužník; oddlužení; chování dlužníka; amnestie, § 395 zák. č. 182/2006 Sb.

Skutečnost, že dlužníkovi byl na základě amnestie prezidenta republiky prominut trest (uložený pravomocným rozhodnutí soudu) a že se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen, neznamená, že by insolvenční soud nepřihlížel při rozhodování o (ne)schválení oddlužení k chování dlužníka, pro který byl pravomocně odsouzen 

Insolvenční řízení; opatření předsedy soudu; aktivní legitimace k podání odvolání; insolvenční správce, § 25 zák. č. 182/2006 Sb., § 26 zák. č. 182/2006 Sb.

[1] Rozhodnutí, jímž soud prvního stupně (insolvenční soud) ustanovil do funkce insolvenčního správce dlužníka osobu určenou opatřením předsedy insolvenčního soudu mimo stanovené pořadí (§ 25 odst. 2 a 5 insolvenčního zákona), nelze účinně zpochybnit argumentem, že opatření je nezákonné, jelikož pro takový postup nebyly splněny zákonem požadované podmínky (§ 25 odst. 5 insolvenčního zákona). Nejde o způsobilý odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 26 věty druhé insolvenčního zákona, když případný nesprávný postup předsedy insolvenčního soudu při vydání opatření nečiní z takto ustanoveného insolvenčního správce osobu, u které je (proto) důvod pochybovat o její nepodjatosti pro její poměr k věci nebo k osobám účastníků ani osobu, která nesplňuje podmínky pro ustanovení.