Přípustnost dovolání; poučovací povinnost soudu; spojení věcí ke společnému řízení, § 112 o. s. ř., § 157 odst. 1 o. s. ř., § 169 odst. 1 o. s. ř., § 202 odst. 2 o. s. ř., § 211 o. s. ř., § 236 odst. 1 o. s. ř., § 237 o. s. ř., § 238 o. s. ř., § 239 o. s. ř., § 2895 o. z., § 2900 o. z., § 2901 o. z., § 9 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., § 26 zákona č. 13/1997 Sb., § 27 zákona č. 13/1997 Sb.

Je-li v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu předmětem řízení peněžité plnění převyšující 50.000 Kč, které se skládá z nároků, jež, ač mají původ v téže události, jsou obecně vzato pokládány za nároky se „samostatným skutkovým základem“, z nichž každý samostatně nepřevyšuje 50.000 Kč, omezení přípustnosti dovolání prostřednictvím hodnotového censu vyjádřeného v § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. se neuplatní, jestliže se dovolání týká právních otázek, jejichž řešení je těmto nárokům společné (vychází ze skutkového základu těmto nárokům společného). Je-li v době vydání 

Zajištění dluhu (o. z.); insolvenční řízení; pohledávka přednostní; zástavní právo; překážka věci rozsouzené (res iudicata), § 153 odst. 2 o. s. ř., § 159a o. s. ř., § 167 odst. 2 o. s. ř., § 206 o. s. ř., § 7 IZ., § 14 odst. 1 IZ., § 167 odst. 1 IZ., § 219 odst. 4 IZ., § 290 IZ., § 298 IZ., § 306 odst. 4 IZ., § 307 odst. 4 IZ.

Usnesení, jímž insolvenční soud uděluje souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištění (nebo jeho části) zajištěnému věřiteli, je usnesením vydávaným ve věci, v níž z právního předpisu (insolvenčního zákona) vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Právo zajištěného věřitele dosud nezjištěné zajištěné pohledávky napadnout (přípustně) odvoláním usnesení, jímž insolvenční soud souhlasí s tím, aby insolvenční správce vydal výtěžek zpeněžení zajištění, který si tento věřitel nárokuje, jinému zajištěnému věřiteli (se zjištěnou zajištěnou pohledávkou), není vyloučeno nebo omezeno tím, že usnesení současně neobsahuje výrok deklarující práva zajištěného věřitele dosud nezjištěné zajištěné pohledávky ke zbylé části výtěžku zpeněžení pro případ, že dojde ke zjištění zajištěné pohledávky. 

Dokazování; znalecký posudek; záloha, § 120 o. s. ř., § 127 o. s. ř., § 141 o. s. ř., § 202 IZ., § 2 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb. ve znění do 31. 12. 2020, § 21 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb. ve znění do 31. 12. 2020, § 2 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., § 25 zákona č. 254/2019 Sb.

Využije-li soud možnosti provést i jiné než účastníky navržené důkazy (§ 120 odst. 2 věta první o. s. ř.), může zavázat ke složení zálohy na náklady takového důkazu (podle § 141 odst. 1 o. s. ř.) jen účastníka, jehož tvrzení má být (uvažováno z pohledu důkazního břemene) tímto důkazem prokázáno, popřípadě účastníka, v jehož prospěch (uvažováno z hlediska možného výsledku řízení) se provádí důkaz. Tomu z účastníků, který neuvedl tvrzení, jež má být důkazem prokázáno, nebo který nemá ve vztahu k prokázání tvrzení z hlediska hmotného práva důkazní břemeno, nelze v žádném případě uložit, aby složil zálohu na náklady tohoto důkazu. Požadavek, aby záloha byla vyměřena 

Konkurenční doložka; pracovněprávní vztahy; odstoupení od smlouvy; zneužívání výkonu práv a povinností; vázanost nálezem Ústavního soudu; vázanost soudu právním názorem, § 310 zák. práce ve znění do 31. 12. 2016, § 2001 o. z. ve znění do 29. 12. 2016, § 2004 o. z. ve znění do 29. 12. 2016, čl. 89 odst. 2 Ústavy

Zaměstnavatel může odstoupit od konkurenční doložky po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance i na základě smluvního ujednání, podle kterého je zaměstnavatel v uvedené době oprávněn od konkurenční doložky odstoupit bez uvedení důvodu nebo z jakéhokoliv důvodu, popřípadě i na základě jinak obdobně sjednané možnosti odstoupení. V řízení, v němž se zaměstnanec po zaměstnavateli domáhá zaplacení peněžitého vyrovnání z konkurenční doložky, je však soud povinen poskytnout ochranu základním právům a legitimním zájmům zaměstnance, prokáže-li se, že zaměstnavatel jednal svévolně nebo zneužil své smluvně zakotvené možnosti odstoupit od konkurenční doložky. 

Zákonný soudce, § 19 zákona č. 6/2002 Sb., § 20 zákona č. 6/2002 Sb.

Je-li tříčlenný senát Nejvyššího soudu, jemuž byla věc přidělena podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu k projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem obsaženým pro poměry dané věci ve zrušujícím nálezu Ústavního soudu, není to důvodem pro předložení věci velkému senátu příslušného kolegia Nejvyššího soudu bez zřetele k tomu, že dodržení závazného právního názoru Ústavního soudu způsobí rozpor v rozhodovací praxi tříčlenných senátů Nejvyššího soudu. To platí bez zřetele k tomu, zda jde o závazný právní názor o hmotném právu, nebo o závazný právní názor o procesním právu. 

Bezdůvodné obohacení; vzájemné plnění; započtení pohledávky; insolvenční řízení (účinky, zahájení), § 140 IZ., § 256 IZ., § 2993 o. z., § 2999 o. z., § 3028 o. z., § 3074 odst. 1 o. z.

O plnění podléhající režimu § 2993 o. z. půjde i tam, kde bude nezbytné vypořádat plnění poskytované proto, že se strany zmýlily v předpokladu, že smlouva nadále trvá, ač již nastala rozvazovací podmínka, která vedla k jejímu skončení (pro budoucí období). Jestliže si obě smluvní strany po skončení smlouvy nadále poskytují smlouvou sjednaná vzájemná plnění, přičemž alespoň jedna z nich takové plnění přijímá (posuzováno z jejího objektivizovaného pohledu) jako plnění ze smlouvy, uplatní se úprava obsažená v § 2993 o. z. bez zřetele k tomu, že druhá smluvní strana vzájemné plnění přijímala, ačkoli věděla, že o plnění podle 

Bezdůvodné obohacení, § 1879 o. z., § 1881 o. z. , § 1892 odst. 1 o. z., § 1936 odst. 1 o. z., § 1937 odst. 1 o. z. , § 2991 odst. 2 o. z., § 454 obč. zák.

Souhlas dlužníka s plněním jeho dluhu třetí osobou není pro vznik bezdůvodného obohacení plněním za jiného ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. a regresní kondikce proti dlužníku nezbytný. 

Usnesení valné hromady (neplatnost) [ Valná hromada ]; rozhodnutí o rozdělení zisku [ Zisk ]; výplata podílu na zisku [ Zisk ]; dobré mravy, § 34 odst. 1 z. o. k., § 161 odst. 1 z. o. k., § 184 odst. 1 z. o. k., § 191 odst. 1 z. o. k., § 191 odst. 2 z. o. k., § 212 odst. 2 o. z.

Valná hromada společnosti s ručením omezeným nemusí rozdělit zisk mezi společníky, i když pro to nemá důležité důvody. Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným přijaté v rozporu se zákonnými pravidly o rozdělení zisku chránícími věřitele společnosti nemá právní účinky. Rozhodne-li proto valná hromada společnosti s ručením omezeným o rozdělení zisku, aniž má k dispozici řádně schválenou účetní závěrku za předchozí účetní období, nemá takové rozhodnutí právní účinky. 

Výpověď z nájmu bytu, § 2216 o. z., § 2288 odst. 1 písm. a) o. z.

Přenechávání bytu třetím osobám (např. prostřednictvím internetových platforem typu Airbnb) pro krátkodobé ubytování je porušením povinnosti nájemce řádně užívat byt v souladu s nájemní smlouvou a může být důvodem výpovědi nájmu podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. To platí i v případě, přenechává-li byt třetím osobám k jiným účelům než k bydlení jeho podnájemce. 

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků, § 2927 odst. 2 o. z.

Povinnosti hradit újmu způsobenou zvláštní povahou provozu dopravy či dopravního prostředku se může provozovatel zprostit (§ 2927 odst. 2 o. z.), byl-li škodlivý účinek vyvolán okolnostmi, které nemají původ v provozu (například živelními událostmi, jejich důsledky extrémně působícími vůči vozidlu nebo s provozem nesouvisejícími jevy uvnitř dopravního prostředku), prokáže-li zároveň, že těmto okolnostem nemohl předejít a eliminovat jejich působení na provoz vozidla.