Exekuce; společné jmění manželů; výlučné vlastnictví; částečné zastavení exekuce; překážka věci rozhodnuté, § 42 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., § 55 zák. č. 120/2001 Sb., § 267 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 262b odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb.

Podá-li po 30. 6. 2015 (od účinnosti zákona č. 139/2015 Sb.) manžel povinného návrh na částečné zastavení exekuce prodejem věcí s odůvodněním, že exekucí je postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis (srov. § 262b odst. 1 o. s. ř. ve znění od 1. 7. 2015), přestože již dříve byl pravomocně zamítnut jeho návrh na vyloučení týchž věcí z exekuce podle § 267 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 30. 6. 2015 podaný z téhož důvodu, brání věcnému projednání návrhu na částečné zastavení exekuce překážka věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a odst. 4 o. s. ř.). 

Podnik; náhrada škody; obvyklá cena; promlčení, § 457 zák. č. 40/1964 Sb., § 458 zák. č. 40/1964 Sb., § 5 zák. č. 513/1991 Sb., § 294 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., § 397 zák. č 513/1991 Sb., § 398 zák. č. 513/1991 Sb., § 476 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., § 482 zák. č. 513/1991 Sb., § 483 zák. č. 513/1991 Sb., § 153 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb.

Jestliže se prodávající, jemuž byl podle § 457 obč. zák. vrácen podnik jako plnění z neplatné smlouvy o prodeji podniku, domáhá peněžité náhrady za rozdíl mezi hodnotou podniku při jeho odevzdání kupujícímu a jeho hodnotou při vrácení, nemůže jít o nárok podle § 457 obč. zák., nýbrž toliko o náhradu škody. 

Náhrada za omezení vlastnického práva; regulace nájemného, čl. 11 odst. 4 předpisu č. 2/1993 Sb., § 243e odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 31. 12. 2013

Výše náhrady za omezení vlastnického práva v případě regulace nájemného by měla být zásadně totožná s rozdílem mezi obvyklým (tržním) a regulovaným nájemným, na které měl pronajímatel nárok podle tehdejší protiústavní úpravy. 

Omezení svéprávnosti; opatrovník, § 55 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 55 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb.

Člověku, který pro svou duševní poruchu fakticky není schopen žádného právního jednání (jde např. o imobilního těžce duševně nemocného člověka), nelze navrátit jeho svéprávnost a za účelem ochrany jeho zájmů mu jmenovat opatrovníka. 

Trestní řízení; řízení o přestupku; promlčení; náhrada nemajetkové újmy; nepřiměřená délka řízení, čl. 6 úmluvy č. 209/1992 Sb., čl. 38 odst. 2 usnesení č. 2/1993 Sb., § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb.

1. Přestupkové řízení vedené podle zákona č. 200/1990 Sb. spadá do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Pro účely posouzení přiměřenosti délky řízení v situaci, kdy trestní řízení skončilo rozhodnutím o postoupení věci podle § 222 odst. 2 t. ř., neboť trestní soud shledal, že nejde o trestný čin, avšak zažalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek, je třeba trestní řízení i řízení o přestupku považovat za řízení jediné, a to jak ve vztahu k obviněnému, tak i ve vztahu k poškozenému, který se do trestního řízení připojil s nárokem na náhradu škody. 3. Promlčecí lhůta v případě nemajetkové újmy způsobené porušením práva na přiměřenou délku trestního řízení a na ně navazujícího přestupkového řízení nezačne podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. běžet dříve, než 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, kterým bylo přestupkové řízení ve vztahu k poškozenému skončeno. 

Náhrada škody; trestní řízení; zajištění majetku; úhrada pohledávky; insolvenční řízení, § 173 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb. ve znění od 1. 8. 2013, § 79d zák. č. 141/1961 Sb., § 47 zák. č. 141/1961 Sb., § 167 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb. ve znění od 1. 8. 2013, § 167 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb.

Podle ustanovení § 173 odst. 1 věty třetí insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. srpna 2013 může věřitel přihlásit vykonatelnou pohledávku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem po uplynutí propadné přihlašovací lhůty určené rozhodnutím o úpadku dlužníka jen tehdy, jestliže zajištění majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka provedené v trestním řízení vzniklo podle trestního řádu nejdříve v době od 1. srpna 2013; to platí bez zřetele k tomu, zda insolvenční řízení bylo zahájeno před nebo po uvedeném datu. 

Náklady řízení o přestupcích; mimosmluvní sankce; insolvenční řízení, § 170 písm. d) zák. č. 182/2006 Sb.

Pohledávka vzniklá před rozhodnutím o úpadku dlužníka a představovaná paušální částkou nákladů řízení o přestupcích není mimosmluvní sankcí ve smyslu ustanovení § 170 písm. d) insolvenčního zákona (ani „příslušenstvím“ takové mimosmluvní sankce) a je-li řádně a včas přihlášena, lze ji uspokojit v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka. 

Insolvenční správce; odvolání insolvenčního správce, § 29 zák. č. 182/2006 Sb., § 2 zák. č. 182/2006 Sb., § 24 zák. č. 182/2006, § 31 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 34 zák. č. 182/2006 Sb.

Poměr insolvenčního správce (veřejné obchodní společnosti) k věřiteli dlužníka, který má (může mít) výrazný vliv na chod insolvenčního řízení a kterému poskytuje právní služby (spočívající zejména v udělování právních porad, sepisování listin, zpracování právních rozborů věcí, spolupráci při vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení, jednání s protistranami a dalších formách) advokátní kancelář (společnost s ručením omezeným), jež je společníkem insolvenčního správce, ve spojení se skutečností, že věřitel dlužníka opakovaně (v různých insolvenčních řízeních) ustanovuje "novým" insolvenčním správcem stejnou osobu, je důvodem pro vyloučení insolvenčního správce z insolvenčního řízení a jeho odvolání z funkce. 

Pojistné plnění; poškozený; škůdce; bezdůvodné obohacení, § 451 zák. č. 40/1964 Sb., § 454 zák. č. 40/1964 Sb., § 44 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb. ve znění do 31. 12. 2013

Poskytl-li pojistitel peněžité plnění poškozenému coby náhradu škody způsobené pojištěným v mylném domnění, že je k tomu povinen na základě sjednané smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, vzniká mu nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči osobě, za niž plnil (pojištěnému), nikoli proti subjektu, jemuž plnil (poškozenému). 

Práva průmyslového vlastnictví; zásah do práv; nemajetková újma; prostředník, § 4 zák. č. 221/2006 Sb., § 5 odst. 1 a 5 zák. č. 221/2006 Sb., § 19b odst. 3 zák. č. 40/1964 Sb.

Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou porušením práva průmyslového vlastnictví se oprávněná osoba může domáhat pouze vůči porušovateli, nikoli vůči tzv. prostředníkovi. Ochrany dobré pověsti právnické osoby poškozené zásahem do práv průmyslového vlastnictví se nelze domáhat podle § 19b odst. 3 obč. zák.