(Bez anotace) Ochrana osobnosti, Nemajetková újma (o. z.), čl. 10 odst. 2 předpisu č. 2/1993 Sb., § 81 o. z., § 2956 o. z., § 2951 o. z., § 2910 o. z.

Uplatnění žalob na odčinění nemajetkové újmy způsobené pochybením poskytovatele zdravotních služeb při prenatálním vyšetření, narodí-li se posléze dítě postižené genetickou vadou, k jejímuž zjištění prenatální vyšetření směřovalo (tzv. žaloby typu wrongful birth), je v českém právním řádu přípustné. Předpokladem vzniku tohoto nároku je prokázání pochybení při prenatálním vyšetření, dále vznik nemajetkové újmy, při níž se musí rozlišit, do jakých dílčích osobnostních práv bylo zasaženo, a konečně prokázání existence příčinné souvislosti mezi neoprávněným zásahem do konkrétního dílčího osobnostního práva a nemajetkovou újmou. Vzhledem k tomu, že může jít o zásahy do různých dílčích osobnostních práv, je třeba všechny tři předpoklady splnit ve vztahu ke každému dílčímu osobnostnímu právu. 

(Bez anotace) Dovolání, Nepřípustnost dovolání subjektivní [Nepřípustnost dovolání], Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [Odpovědnost státu za újmu], § 243c odst. 3 věta první o. s. ř., § 237 o. s. ř., § 7 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb., § 2 předpisu č. 94/2021 Sb., § 5 písm. a) předpisu č. 82/1998 Sb., § 80 odst. 1 písm. g) předpisu č. 258/2000 Sb.

Mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví v souvislosti s epidemií COVID-19 dle § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb. nebo dle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb. jako opatření obecné povahy představují rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Za účastníka řízení ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. je třeba považovat osobu, která sice nemohla být účastníkem řízení o vydání mimořádného opatření Ministerstvem zdravotnictví v souvislosti s epidemií COVID-19, které je vydáváno bez řízení, ale nezákonným mimořádným opatřením bylo o jejích právech a povinnostech rozhodováno a současně v zákonem stanovené lhůtě využila možnost podat žalobu na zrušení mimořádného opatření pro nezákonnost. 

(Bez anotace) Insolvenční správce (odvolání, zproštění), Plná správa cizího majetku (o. z.) [Správa cizího majetku (o. z.)], § 24 IZ., § 32 IZ., § 40 IZ. ve znění do 31.05.2019, § 2 předpisu č. 312/2006 Sb., § 5 předpisu č. 312/2006 Sb., § 8 předpisu č. 312/2006 Sb., § 1401 o. z.

Postup, jímž insolvenční správce paušálně přenese již na počátku výkonu správy majetkové podstaty dlužníka plnění všech povinností insolvenčního správce na fyzickou osobu, která by funkci insolvenčního správce jinak sama nemohla vykonávat, patří ke skutečnostem, jež odůvodňují (i) zproštění výkonu funkce insolvenčního správce podle § 32 insolvenčního zákona. Následkem porušení povinnosti vykonávat funkci insolvenčního správce zásadně osobně není neplatnost, zdánlivost nebo neúčinnost hmotněprávních jednání, která namísto insolvenčního správce (fyzické osoby) činila jím (nesprávně) zmocněná osoba, nebo která namísto ohlášeného společníka insolvenčního správce (veřejné obchodní společnosti) činil jím (nesprávně) zmocněný neohlášený společník. V souladu s ustanovením § 40 odst. 3 insolvenčního zákona a s ustanovením § 1401 odst. 2 o. z. v takovém případě platí, že insolvenční správce je společně s neoprávněným zmocněncem odpovědný společně a nerozdílně ze všeho, co onen zmocněnec učinil. 

(Bez anotace) Insolvenční řízení, Zpeněžování, Pohledávka přednostní, § 289 IZ., § 293 IZ., § 7 IZ., § 9 IZ., § 14 odst. 1 IZ., § 41 o. s. ř.

Pokyn zajištěného věřitele ke zpeněžení zajištění podle § 293 odst. 1 insolvenčního zákona je procesním úkonem, jehož účinky insolvenční soud zkoumá podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas. Jestliže insolvenční správce dlužníka vyvine předběžnou iniciativu ke zpeněžení zajištění prodejem mimo dražbu (např. inzercí takového prodeje na inzertních portálech) v době, kdy zajištěný věřitel stále může udělit pokyn k jinému zpeněžení zajištění, není vyloučeno ani to, že iniciátorem sdělení, že je zde příležitost zpeněžit zajištění prodejem mimo dražbu za určitou (dosud nejvyšší) nabídku 

(Bez anotace) Insolvenční řízení (zásady), Dohlédací činnost soudu, Přípustnost odvolání, Žaloba pro zmatečnost, § 229 odst. 4 o. s. ř., § 5 IZ., § 7 IZ., § 9 IZ., § 10 IZ., § 11 IZ., § 91 IZ., § 229 IZ., § 324 IZ.

Dohlédací činnost insolvenčního soudu je ve smyslu ustanovení § 10 písm. b/ insolvenčního zákona též dohledem nad činností věřitelů, kteří uplatňují svá práva vůči dlužníku (§ 9 písm. c/ insolvenčního zákona). Jestliže banka po rozhodnutí o úpadku dlužníka a poté, co dlužník podal návrh na povolení reorganizace, k zajištění své přihlášené zajištěné pohledávky za dlužníkem zablokuje prostředky dlužníka na běžném účtu, který pro něj vede (pohledávku dlužníka coby majitele účtu za bankou), na základě smluvních ujednání s dlužníkem ve smlouvě o běžném účtu a ve smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávce dlužníka na běžném účtu, pak je usnesení, jímž insolvenční soud bance uloží, aby tak dále nečinila a aby umožnila nakládání s pohledávkou osobě s dispozičními oprávněními k majetkové podstatě dlužníka (kterou ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona může být i dlužník), usnesením vydaným v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu. 

(Bez anotace) Leasing, Incidenční spory, Smluvní pokuta, Úroky z prodlení, § 172 odst. 2 předpisu č. 182/2006 Sb. ve znění od 01.06.2019, § 269 odst. 2 předpisu č. 513/1991 Sb.

Limitem pro posouzení, zda a v jakém rozsahu je pohledávka z titulu úroků, úroků z prodlení a poplatku z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů a smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení s plněním přihlášené pohledávky, není-li taková smluvní pokuta dluhem z podnikání, podřízenou pohledávkou (§ 172 odst. 2 věta druhá insolvenčního zákona), je výše jistiny přihlášené pohledávky v okamžiku jejího vzniku, a to bez ohledu na skutečnost, zda, kdy a v jaké výši následně dlužník plnil věřiteli na jistinu pohledávky. 

(Bez anotace) Neúčinnost právního jednání, Smír, Rozsudek pro uznání, § 99 o. s. ř., § 114b o. s. ř., § 153a o. s. ř., § 205b o. s. ř., § 589 o. z., § 593 o. z., § 594 o. z., § 595 o. z., § 597 o. z., § 1930 o. z.

Povaha řízení o odpůrčí žalobě podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nevylučuje skončení řízení soudním smírem, a tudíž ani možnost vydat v takové věci rozsudek pro uznání (§ 153a odst. 2 o. s. ř.). Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle § 595 o. z., této povinnosti ve smyslu ustanovení § 597 odst. 1 o. z. tím, že uspokojí věřitelovu pohledávku za dlužníkem ve stejném rozsahu, v jakém má vůči ní věřitel právo na odpovídající náhradu podle § 595 odst. 1 věty druhé o. z. 

(Bez anotace) Náhrada škody, Pojištění odpovědnosti za škodu, Insolvenční řízení (účinky, zahájení), Změna návrhu na zahájení řízení, Poučovací povinnost soudu, § 95 o. s. ř., § 3028 odst. 3 o. z., § 43 předpisu č. 37/2004 Sb. ve znění do 31.12.2013, § 44 předpisu č. 37/2004 Sb. ve znění do 31.12.2013, § 205 odst. 1 IZ., § 229 IZ., § 246 odst. 1 IZ., odst. 249 písm. 1) IZ., § 5 o. s. ř., § 118a odst. 2 o. s. ř.

Požaduje-li pojištěný z titulu odpovědnosti za škodu, kterou způsobil jinému, podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě po pojistiteli v nalézacím řízení splnění závazku z pojistné smlouvy pro sebe (na svůj účet) [aniž jde o případ uvedený v § 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě], je to důvodem pro zamítnutí žaloby. I poté, co insolvenční soud rozhodl o úpadku pojištěného z odpovědnosti za škodu a prohlásil konkurs na jeho majetek, je insolvenční správce pojištěného, který poškozenému neuhradil způsobenou škodu, oprávněn domáhat se v nalézacím řízení po pojistiteli pouze toho, aby za něj uhradil škodu přímo poškozenému; právo požadovat úhradu pojistného plnění do majetkové podstaty mu nenáleží. Součástí poučovací povinnosti obecných soudů není poučení o tom, že žalobce může žalobu změnit (§ 95 o. s. ř.) a domáhat se jiného nároku. 

(Bez anotace) Opatrovník hmotně právní [Opatrovník], Opatrovník kolizní [Opatrovník], Právní moc rozhodnutí, § 165 odst. 2 o. z., § 487 odst. 2 o. z., § 159a o. s. ř., § 25 odst. 1 předpisu č. 292/2013 Sb., § 27 předpisu č. 292/2013 Sb., § 85 písm. a) předpisu č. 292/2013 Sb., § 85 písm. e) předpisu č. 292/2013 Sb. ve znění od 01.10.2017

Rozhodnutí, kterým soud jmenuje právnické osobě hmotněprávního opatrovníka, je závazné pro každého. Přezkum „správnosti“ pravomocného rozhodnutí soudu o jmenování hmotněprávního opatrovníka je vyhrazen pouze řízením o mimořádných opravných prostředcích uplatněných proti takovému (pravomocnému) rozhodnutí. Ustanovení § 27 z. ř. s. je již ve znění účinném do 29. 9. 2017 zapotřebí vykládat tak, že dopadá i na usnesení o statusových věcech právnických osob vydaná ve věci samé. 

(Bez anotace) Prostá správa cizího majetku (o. z.) [Správa cizího majetku (o. z.)], Správce pozůstalosti (o. z.), Dědic zákonný, § 1677 odst. 1 a 2 o. z., § 156 předpisu č. 292/2013 Sb., § 157 odst. 1 předpisu č. 292/2013 Sb., § 243d odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Dochází-li mezi dědici k neshodám ohledně správy pozůstalosti, může soud rozhodnout o tom (§ 156 z. ř. s.), že správu pozůstalosti má vykonávat pouze jeden z dědiců, zejména za situace, kdy tomuto dědici svědčí právní důvod k dědění, o němž nejsou pochybnosti, dědictví neodmítl a je schopen a ochoten spravovat pozůstalost.